Ez 37,1-14První čtení

Suché kosti, slyšte Hospodinovo slovo! Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide!

Čtení z knihy proroka Ezechiela.

Hospodinova ruka na mně spočinula; Hospodin mě v duchu vyvedl a přivedl do širokého údolí, které bylo plné kostí. Pak mi poručil jít kolem nich dokola – bylo jich totiž na širém poli velmi mnoho a byly už velmi vyschlé. A řekl mi: „Synu člověka, mohou tyto kosti ožít?“ Odpověděl jsem: „Pane, Hospodine, ty to víš!“ Pak mi pravil: „Prorokuj o těchto kostech! Řekneš jim: Suché kosti, slyšte Hospodinovo slovo! Tak praví Pán, Hospodin, těmto kostem: Vdechnu vám dech (života) a znovu ožijete. Dám na vás zase šlachy, přikryji vás masem, potáhnu vás kůží, dám vám dech (života) a ožijete. Tak poznáte, že já jsem Hospodin.“ Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo rozkázáno. Když jsem prorokoval, nastal hluk, veliké chrastění, kosti se spojovaly jedna s druhou. Viděl jsem pak, jak se na nich objevily šlachy, vyrostlo maso, svrchu je potáhla kůže, ale nebyl v nich život. Potom mi řekl: „Prorokuj k dechu (života), prorokuj, synu člověka, a řekni dechu (života): Tak praví Pán, Hospodin: Přijď, dechu (života), od čtyř větrů a věj na tyto zabité, ať ožijí!“ Když jsem prorokoval, jak mi poručil, vešel do nich dech (života), ožili a postavili se na nohy – byl to velmi veliký zástup. Pak mi řekl: „Synu člověka, tyto kosti, to je celý Izraelův dům. Stále jen říkají: Uschly naše kosti, zhynula naše naděje, veta je po nás! Proto prorokuj a řekni jim: Tak praví Pán, Hospodin: Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás do izraelské země. Tu poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás ven, můj lide! Vdechnu vám svého ducha a ožijete, usídlím vás ve vaší zemi, a tak poznáte, že já, Hospodin, jsem to řekl a vykonal“ – praví Hospodin.

Žl 107,2-3.4-5.6-7.8-9Mezizpěv

Oslavujte Hospodina, jeho milosrdenství trvá navěky.

Nebo: Aleluja.

Tak ať mluví vykoupení Hospodinem,
ti, které vykoupil z nepřátelské moci,
které shromáždil ze zemí,
od východu a od západu, ze severu a z jihu.

Bloudili na stepi, po pustině,
nenašli cestu k městu, kde by mohli bydlet.
Hladověli a žíznili,
život v nich chřadl.

Tu volali ve své tísni k Hospodinu,
a on je z jejich úzkostí vysvobodil.
Vedl je pravou cestou,
aby došli do města, kde by mohli bydlet.

Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství,
za jeho divy k dobru lidí,
neboť žíznivou duši ukojil,
hladovou duši naplnil
dobrými věcmi.

Žl 25,4c.5aZpěv před evangeliem

Aleluja.

Pouč mě, můj Bože, o svých cestách, veď mě ve své pravdě.

Mt 22,34-40Evangelium

Miluj Pána, svého Boha; a svého bližního jako sám sebe.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, shromáždili se a jeden z nich, znalec Zákona, ho chtěl přivést do úzkých a zeptal se: „Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?“ Odpověděl mu: „‚Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“

Preface o duchovních pastýřích

Poslání svatých pastýřů v církvi

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Skrze něho jsi dal církvi svatého N (a N),
aby pro ni žil(i),
aby ji vyučoval(i) slovem i příkladem,
aby jí pomáhal(i) svou modlitbou.

A proto tě společně s anděly a se všemi svatými
ustavičně chválíme a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů.
Nebe i země jsou plny tvé slávy.
Hosana na výsostech.
Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně.
Hosana na výsostech.

Nevybraná eucharistická modlitba