2 Sam 24,2.9-17První čtení

Já jsem zhřešil, když jsem dal lid sečíst; ale tito, ovce, co udělali?

Čtení z druhé knihy Samuelovy.

Král David řekl Joabovi a velitelům vojska, kteří byli s ním: „Projděte všechny izraelské kmeny od Danu až po Beršebu a spočítejte lid, abych znal jeho počet.“ Joab odevzdal králi výsledek sčítání lidu a bylo ho: z Izraele osm set tisíc mužů, schopných vládnout mečem; z Judy pět set tisíc. Ale potom David pocítil v srdci výčitky, že dal lid sečíst, a řekl Hospodinovi: „Těžce jsem zhřešil tím, co jsem udělal. Proto, Hospodine, odpusť nepravost svému služebníku. Jednal jsem velmi pošetile.“ Když David ráno vstal, dostal jeho věštec Gad Hospodinovo slovo: „Jdi a řekni Davidovi: Tak praví Hospodin: Tři věci ti předkládám: vyvol si jednu z nich a já ti to udělám.“ Gad šel k Davidovi oznámit mu to a řekl: „Mají ti na tvou zem přijít tři roky hladu? Nebo chceš po tři měsíce utíkat před svým nepřítelem, který tě bude pronásledovat? Nebo má být ve tvé zemi po tři dny mor? Proto si rozmysli a uvaž, co mám odpovědět tomu, kdo mě poslal.“ David řekl Gadovi: „Jsem ve velké tísni; padněme raději do rukou Hospodina, neboť jeho milosrdenství je veliké, do rukou člověka upadnout nechci.“ Hospodin tedy seslal na Izrael mor, od toho jitra až do stanovené doby, a pomřelo z lidu od Danu až po Beršebu sedmdesát tisíc lidí. Hospodin poslal anděla do Jeruzaléma, aby jej hubil. Ale Hospodin litoval neštěstí a řekl andělovi, který hubil lid: „Dost. Stáhni svou ruku zpět!“ – Hospodinův anděl byl u humna Jebuzity Arauna. Když David viděl anděla bít do lidu, řekl Hospodinovi: „Já jsem zhřešil, já jsem se dopustil nepravosti! Ale tito, ovce, co udělali? Prosím, ať je tvá ruka proti mně a proti domu mého otce!“

Žl 32,1-2.5.6.7Mezizpěv

Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem.

Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost,
jehož hřích je přikryt.
Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu,
v jehož duši není klamu.

Vyznal jsem se ti ze svého hříchu,
svou nepravost jsem nezatajil.
Řekl jsem: „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“
A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem.

Proto se bude k tobě modlit každý zbožný
v čas tísně.
Až budou dorážet přívaly vod,
k němu nedosáhnou.

Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí,
zahrneš mě radostí ze záchrany.

Jan 10,27Zpěv před evangeliem

Aleluja.

Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou.

Mk 6,1-6Evangelium

Nikde prorok neznamená tak málo jako ve své vlasti.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Ježíš šel do svého domova. Učedníci ho doprovázeli. Příští sobotu začal učit v synagoze. Mnoho (lidí) ho poslouchalo a říkali celí užaslí: „Kde se to v něm vzalo? Jaká moudrost mu byla dána! A takové zázraky se dějí jeho rukama! Copak to není ten tesař, syn Mariin a příbuzný Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nežijí jeho příbuzné tady mezi námi?“ A pohoršovali se nad ním. Ježíš jim řekl: „Nikde prorok neznamená tak málo jako ve své vlasti, u svých příbuzných a ve své rodině.“ A nemohl tam udělat žádný zázrak; jenom na několik málo nemocných lidí vložil ruce a uzdravil je. A divil se jejich nevěře.

1. preface obecná

Obnova všeho v Kristu

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Neboť v něm jsi dal všemu smysl a jednotu
a na jeho plnosti máme všichni účast.
Byl rovný tobě, a vzdal se všeho, vydal se za nás,
a jeho krev na kříži prolitá smířila všechno.
A tys ho nade všechno povýšil
a on je věčnou spásou všech, kdo ho následují.

A proto tě celý vesmír oslavuje
a všechno tvorstvo ti zpívá novou píseň.
Také my tě chválíme
a se všemi nebeskými zástupy voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Nevybraná eucharistická modlitba