Iz 9,5Vstupní antifona

Dítě se nám narodilo, syn je nám dán,
vládu má na svém rameni
a dostal jméno: podivuhodný rádce.

Vstupní modlitba

Bože, tys obdivuhodně stvořil člověka,
a s ještě větší láskou jsi ho obnovil,
vždyť tvůj Syn se stal jedním z nás
a má účast na našem lidském životě;
dej, ať my máme účast na jeho božství.
Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého…

Iz 52,7-10První čtení

Všechny končiny země uzří spásu našeho Boha.

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Jak je krásné (vidět) na horách nohy posla, (který přináší) radostnou zprávu, který zvěstuje pokoj, hlásá blaho a oznamuje spásu, který praví Siónu: "Bůh tvůj kraluje!" Slyš! Tvoji strážní pozdvihují hlas a jásají spolu, neboť vidí na vlastní oči, jak se Hospodin vrací na Sión. Radujte se a jásejte vespolek, jeruzalémské trosky, neboť Hospodin utěšil svůj lid, vykoupil Jeruzalém. Obnažil Hospodin své svaté rámě před očima všech národů a všechny končiny země uzří spásu našeho Boha!

Žl 98,1.2-3ab.3cd-4.5-6Mezizpěv

Uzřely všechny končiny země spásu našeho Boha.

Zpívejte Hospodinu píseň novu,
neboť učinil podivuhodné věci.
Vítězství je dílem jeho pravice,
jeho svatého ramene.

Hospodin uvedl ve známost svou spásu,
před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.
Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost
Izraelovu domu.

Všechny končiny země uzřely
spásu našeho Boha.
Jásejte Hospodinu, všechny země,
radujte se, plesejte a hrejte!

Hrejte Hospodinu na citeru,
na citeru a s doprovodem zpěvu,
za hlaholu trub a rohů,
jásejte před králem Hospodinem.

Žid 1,1-6Druhé čtení

Bůh k nám promluvil skrze Syna.

Čtení z listu Židům.

Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna. Jeho ustanovil dědicem všeho a skrze něj také stvořil svět. On je odlesk jeho (božské) slávy a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem. Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici (Boží) velebnosti a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje svou důstojností, které se mu trvale dostalo. Vždyť komu z andělů kdy (Bůh) řekl: ‚Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil‘? A dále: ‚Já mu budu otcem a on mi bude synem.‘ A až bude opět uvádět svého Prvorozeného na svět, řekne: ‚Ať se mu klanějí všichni Boží andělé!‘

...Zpěv před evangeliem

Aleluja.

Zazářil nám posvěcený den, pojďte, národy, a klaňte se Pánu, neboť dnes sestoupilo na zemi velké světlo.

Jan 1,1-18Evangelium

Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.

Začátek svatého evangelia podle Jana.

Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan o něm vydával svědectví a volal: "To je ten, o kterém jsem řekl: 'Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.'" Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, ten (o něm) podal zprávu.

Říká se vyznání víry. Při slovech Skrze Ducha Svatého... stal se člověkem se klečí.

Modlitba nad dary

O slavnosti narození svého Syna
přijmi, Bože, oběť,
která je dokonalým usmířením za naše hříchy
i naplněním naší úcty k tobě.
Skrze Krista, našeho Pána.

V tomto společenství slavíme posvátný den,
kdy neporušené panenství Mariino
dalo tomuto světu Spasitele;
a také uctíváme ji, slavnou Matku i Pannu,
Rodičku našeho Boha a Pána, Ježíše Krista,

3. preface o narození Páně

Vztah mezi Bohem a lidmi, vytvořený vtělením Slova

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Neboť jeho příchod nám navždycky otevřel cestu k tobě:
Tvé věčné Slovo přijalo naši slabost,
tvůj Syn se stal jedním z nás;
naše lidství vstoupilo do tvé slávy
a náš smrtelný život se stal nesmrtelným.

A proto se připojujeme ke zpěvu andělů,
spolu s nimi tě chválíme a radostně voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Žl 98(97),3Antifona k příjímání

Všechny končiny země
uzřely spásu našeho Boha.

Modlitba po přijímání

Milosrdný Bože,
tys nám poslal svého Syna, Spasitele světa,
a jeho narození je počátkem našeho zrození
k božskému životu;
doveď nás skrze něho až do věčné slávy.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků