V ročním cyklu 1 - Dan 7,2-14

V nebeských oblacích přicházel někdo jako syn člověka.

Čtení z knihy proroka Daniela.

Daniel se ujal slova a řekl: Viděl jsem v nočním vidění, a hle – čtyři větry nebes rozbouřily veliké moře. A z moře vystupovaly čtyři veliké šelmy, navzájem se lišící. První byla jako lev a měla orlí křídla; viděl jsem, že křídla jí byla vytržena, (šelma) byla zdvižena od země, postavena na nohy jako člověk a bylo jí dáno lidské srdce. A hle – jiná šelma, druhá, podobná medvědu, byla vzpřímena na jedné straně, měla mezi zuby ve své tlamě tři žebra a říkali jí: „Vstaň, jez mnoho masa!“ Díval jsem se dále, a hle – jiná šelma jako levhart, měla na zádech čtyři ptačí křídla, čtyři hlavy měla ta šelma a byla jí dána moc. Potom jsem se díval v nočním vidění, a hle – čtvrtá šelma, strašlivá, děsná a mimořádně silná; měla veliké zuby ze železa, žrala a drtila, a co zbylo, rozdupala nohama. Lišila se od všech dřívějších šelem a měla deset rohů. Pozoroval jsem rohy, a hle – jiný malý roh vyrostl mezi nimi. Tři z dřívějších rohů byly před ním vytrženy, a hle – v onom rohu byly oči jako lidské a ústa, která mluvila zpupně. Viděl jsem, že byly postaveny trůny a stařec velikého věku usedl. Jeho roucho bylo bílé jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn plápolal ohněm, jeho kola – žhoucí oheň. Ohnivý proud vytékal a vycházel od něho, tisíce tisíců mu sloužily, desetitisíce desetitisíců stály před ním, usadil se soudní dvůr a byly otevřeny knihy. Díval jsem se: tu pro zpupná slova, která roh mluvil, byla šelma zabita, její tělo zničeno, byla vydána napospas ohni. Také ostatním šelmám byla odňata moc a byla jim vyměřena doba života na čas a dobu. Díval jsem se v nočním vidění, a hle – s nebeskými oblaky přicházel (někdo) jako syn člověka, došel až k starci velikého věku, přivedli ho k němu. Byla mu dána moc, sláva a království, a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky: jeho moc je věčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.

Lekce cyklu 2 - Zj 20,1-4.11-21,2

Každý byl souzen podle svých skutků. Uviděl jsem nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe.

Čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana.

Já, Jan, viděl jsem anděla sestupujícího z nebe: v ruce držel klíč od propasti a velký řetěz. Popadl draka, toho starého hada, to je ďábla čili satana, spoutal ho na tisíc let, svrhl do propasti, zavřel ji a svrchu zapečetil, aby už přestal svádět národy, pokud se nedovrší tisíc let. Potom musí být na krátký čas rozvázán. A viděl jsem trůny i ty, kteří se na ně posadili a jimž bylo dáno (právo vykonat) soud, a také duše těch, kteří byli popraveni pro Ježíšovo svědectví a pro Boží slovo, a ty, kteří se neklaněli šelmě a jejímu obrazu a nepřijali její znamení na čelo nebo na ruku: ti ožili a ujali se vlády s Kristem na tisíc let. Pak jsem uviděl velký bělostný trůn a toho, který na něm seděl. Před jeho tváří prchla země i nebesa, a nezůstala po nich stopa. A viděl jsem mrtvé, velké i malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Také jiná kniha, kniha života, byla otevřena. A ti mrtví byli souzeni podle toho, co v těch knihách stálo, podle svých skutků. Moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, i Smrt a Podsvětí vydaly svoje mrtvé a každý byl souzen podle svých skutků. Pak byly Smrt a Podsvětí vhozeny do ohnivého močálu. To je druhá smrt: ohnivý močál. O kom se zjistilo, že není zapsán v knize života, byl vhozen do ohnivého močálu. Potom jsem viděl nová nebesa a novou zemi – dřívější nebesa a dřívější země zmizely, ani moře už není. A uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha; bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha.

V ročním cyklu 1 - Dan 3,75.76.77.78.79.80.81

Hory a vrchy, velebte Pána,
chvalte a oslavujte ho navěky.

Vše, co na zemi roste, veleb Pána,
chval a oslavuj ho navěky.

Prameny, velebte Pána,
chvalte a oslavujte ho navěky.

Moře a řeky, velebte Pána,
chvalte a oslavujte ho navěky.

Velké i malé ryby, které plují ve vodě, velebete Pána,
chvalte a oslavujte ho navěky.

Všichni nebeští ptáci, velebte Pána,
chvalte a oslavujte ho navěky.

Všechna zvířata divoká i krotká, velebte Pána,
chvalte a oslavujte ho navěky.

V ročním cyklu 2 - Žl 84,3.4.5-6a+8a

Hle, Boží stan mezi lidmi!

Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních,
mé srdce i mé tělo
s jásotem tíhnou k živému Bohu.

I vrabec si nalézá příbytek
a vlaštovka své hnízdo,
kde ukládá svá mláďata:
Tvé oltáře, Hospodine zástupů,
můj králi a můj Bože!

Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě,
stále tě mohou chválit.
Blaze člověku, jenž u tebe nalézá pomoc,
půjde se silou stále větší.

Lk 21,28Zpěv před evangeliem

Aleluja.

Vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení.

Lk 21,29-33Evangelium

Až uvidíte, že se to děje, poznáte, že Boží království je blízko.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš pověděl (svým učedníkům) toto přirovnání: „Podívejte se na fíkovník a všechny ostatní stromy: když vidíte, že už pučí, sami poznáváte, že léto je blízko. Stejně tak, až uvidíte, že se to děje, poznáte, že Boží království je blízko. Amen, pravím vám: Toto pokolení nepomine, dokud se všechno nestane. Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.“

3. preface obecná

Oslava Boha za stvoření a vykoupení

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Neboť on je tvé Slovo, jímž všechno tvoříš,
on je tvůj milovaný Syn, v němž všechno obnovuješ.
A proto ti všechno slouží,
vykoupený vesmír tě chválí
a tvoji svatí ti vzdávají díky.

Také my tě chválíme a také my ti děkujeme
a se všemi nebeskými zástupy tě oslavujeme a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Nevybraná eucharistická modlitba