Srov. Žl 45(44),13.15.16Vstupní antifona
Velmoži národa se ucházejí o tvou přízeň:
panny tě přivádějí ke králi,
provázeny radostným jásotem vstupují v královský palác.
Vstupní modlitba
Milosrdný Bože, nehleď na naše provinění,
a když se ti nemohou líbit naše vlastní skutky,
shlédni na přímluvu Panny Marie, Matky svého Syna,
a zachraň nás.
Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého…
1 Kor 15,35-37.42-49První čtení
Do země se klade tělo, které podléhá zkáze, vstane však tělo, které zkáze nepodléhá.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři! Někdo snad řekne: „Jak mohou mrtví vstát? A jaké to budou mít tělo, až přijdou?“ Ty bláhový člověče! Když zaséváš semeno, nezačne projevovat známky života, jestliže napřed neodumře. A zaséváš přece ne už tu budoucí rostlinu, ale jen pouhé semeno, na příklad zrnko pšeničné nebo nějaké jiné. Tak je tomu i se vzkříšením mrtvých. Do země se klade tělo, které podléhá zkáze, vstane však tělo, které zkáze nepodléhá. Do země se klade tělo, které budí ošklivost, vstane však tělo, které budí úctu. Do země se klade tělo slabé, vstane však silné. Do země se klade tělo živočišné, vstane však tělo zduchovnělé. Jako je tělo živočišné, tak je i zduchovnělé. Stojí přece i v Písmu: První ‚člověk‘, Adam, ‚se stal živou bytostí‘, poslední Adam však bude oživujícím duchem. Ale není napřed to, co je zduchovnělé, nýbrž to, co je živočišné, a potom teprve přijde to, co je zduchovnělé. První člověk byl utvořen ze země, je pozemský, druhý člověk je z nebe. Když někdo pochází ze země, ze země jsou i jeho děti. Když někdo pochází z nebe, z nebe jsou i jeho děti. My jsme na sobě nesli podobnost s tím člověkem, který pocházel ze země. Stejně tak poneseme i podobnost s tím, který je z nebe.
Žl 56,10.11-12.13-14Mezizpěv
Budu kráčet před Bohem ve světle živých.
Pak ustoupí moji nepřátelé,
kdykoli tě budu volat;
vím velmi dobře, že Bůh je pro mě!
V Boha, jehož slib velebím,
v Hospodina, jehož slib velebím,
v Boha důvěřuji a nebudu se bát,
co mi může udělat člověk?
Bože, jsem ti zavázán sliby,
přinesu ti děkovnou oběť,
že jsi vysvobodil můj život ze smrti, mé nohy z pádu,
abych kráčel před Bohem ve světle živých.

Srov. Lk 8,15Zpěv před evangeliem
Aleluja.
Blahoslavení, kteří slovo Páně uchovávají v dobrém a upřímném srdci, a s vytrvalostí přinášejí užitek.
Lk 8,4-15Evangelium
Semeno v dobré půdě jsou ti, kdo to slovo uchovávají a s trpělivostí přinášejí užitek.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Když se (k Ježíšovi) sešel velký zástup a z mnoha měst k němu přicházeli, promluvil v podobenství: „Jeden rozsévač vyšel rozsévat. A jak rozséval, padlo některé zrno na okraj cesty; bylo pošlapáno a ptáci ho sezobali. Jiné padlo na skálu; vzrostlo sice, ale pak uschlo, protože nemělo vláhu. Jiné zrno padlo do trní; trní vzrostlo zároveň s ním a udusilo ho. Jiné padlo na dobrou půdu; vzrostlo a přineslo stonásobný užitek.“ A důrazně prohlásil: „Kdo má uši k slyšení, slyš!“ Jeho učedníci se ho ptali, co to podobenství znamená. Odpověděl jim: „Vám je dáno znát tajemství Božího království, ale ostatním jen v podobenstvích, ‚aby se dívali, ale neviděli, slyšeli, ale nerozuměli‘. Toto podobenství znamená: Semeno je slovo Boží. Na okraji cesty, to jsou ti, kdo ho vyslechnou, potom však přichází ďábel a bere jim to slovo ze srdce, aby neuvěřili a nebyli zachráněni. Na skále, to jsou ti, kdo s radostí slovo přijmou, když ho slyší, nemají však kořen; na chvilku uvěří, ale v době pokušení odpadají. Co padlo do trní, to jsou ti, kdo ho vyslechnou, ale pak jdou a dusí ho starostmi, bohatstvím a požitky, takže nedozrají k užitku. Co je pak v dobré půdě, to jsou ti, kdo to slovo vyslechli a uchovávají ho v dobrém a upřímném srdci a s trpělivostí přinášejí užitek.“
Modlitba nad dary
Spolu s dary přinesenými na oltář
odevzdáváme ti, Bože, také sebe
a prosíme tě o pomoc,
abychom tak jako Panna Maria
vedeni světlem Ducha Svatého
vyhledávali a ve svém srdci uchovávali to,
co nás s tebou spojuje.
Skrze Krista, našeho Pána.
2. preface o Panně Marii
Církev chválí Boha spolu s Pannou Marií
V: Pán s vámi.
O: I s tebou.
V: Vzhůru srdce.
O: Máme je u Pána.
V: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
abychom ti, Bože, vždycky a všude vzdávali díky,
abychom vyznávali, že jsi veliký ve svých svatých,
a abychom ti spolu s nimi,
především s blahoslavenou Pannou Marií,
zpívali píseň chvály.
Neboť veliké věci jsi učinil celému světu
a tvé slitování je od pokolení do pokolení:
sklonil ses k poníženosti své služebnice
a skrze ni jsi dal světu spasitele,
svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista.
Skrze něho andělé chválí tvé jméno,
hledí na tvou tvář a ustavičně se radují.
Také my se připojujeme k jejich chvalozpěvu,
vyznáváme tě a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Nevybraná eucharistická modlitba
Chvalte Pána, našeho Boha,
neboť na své služebnici Marii
plně projevil své milosrdenství,
které slíbil Izraelovu domu.
Modlitba po přijímání
Přijali jsme, Bože, svátost,
která je příslibem naší spásy,
a pokorně tě prosíme:
dej, ať spolu s Pannou Marií, matkou naděje,
dosáhneme plné účasti na díle tvé spásy.
Skrze Krista, našeho Pána.