1 Kor 8,1b-7.10-13První čtení

Když zraňujete slabé svědomí bratří, hřešíte proti Kristu.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři! Poznání vede k domýšlivosti, ale láska vzdělává. Jestliže si někdo na svém poznání zakládá, nemá ještě poznání, jaké se patří. Kdo však miluje Boha, ten je od něho vyvolen. Pokud jde o požívání masa z modlářských obětí: Víme, že není na světě žádná modla, která by byla Bohem. Neboť i když jsou na nebi i na zemi takzvaní „bohové“ – a skutečně (se mluví) o mnoha „bozích“ a mnoha „pánech“ – ale pro nás je jeden Bůh: Otec, od něhož pochází všechno a pro něhož jsme tu i my; a máme jednoho Pána: Ježíše Krista, skrze něhož povstalo všechno, i my. Ale všichni to poznání nemají. Někteří totiž byli dosud zvyklí uctívat modly a jedí to maso jako maso z obětí. Pak se ovšem jejich svědomí poskvrňuje, protože je dosud slabé. Jestliže někdo vidí tebe, který máš (správné) poznání, jíst v (pohanském) chrámě, nenarušíš jeho svědomí, dosud slabé, že bude to maso jíst jako maso z obětí? A tak to tvé poznání strhne do záhuby toho slabého člověka, bratra, za kterého Kristus umřel. Když tedy takovým způsobem hřešíte proti bratrům a zraňujete tím jejich slabé svědomí, hřešíte proti Kristu. Proto pohoršuje-li jídlo mého bratra, nikdy už nechci jíst maso, abych nepohoršoval svého bratra.

Žl 139,1-3.13-14ab.23-24Mezizpěv

Veď mě, Hospodine, cestou odvěkou!

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš,
ty víš, když sedám i když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky;
ať jdu nebo ležím, ty to určuješ,
všímáš si všech mých cest.

Tys přece stvořil mé ledví,
utkal jsi mě v lůně mé matky.

Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně,
úžasná jsou tvoje díla.

Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce,
zkoušej mě a poznej mé smýšlení!
Pohleď, zda jdu cestou špatnou,
a veď mě cestou odvěkou!

1 Jan 4,12Zpěv před evangeliem

Aleluja.

Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti.

Lk 6,27-38Evangelium

Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec!

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Vám, kteří posloucháte, říkám: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují. Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou; kdo ti bere plášť, tomu neodpírej ani šaty. Každému, kdo tě prosí, dávej, a kdo ti bere, co je tvoje, od toho nežádej nic nazpátek. Jak chcete, aby lidé dělali vám, tak i vy dělejte jim. Jestliže milujete ty, kdo milují vás, co za to můžete od Boha čekat? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. Prokazujete-li dobrodiní těm, kdo je prokazují vám, co za to můžete čekat od Boha? To přece dělají i hříšníci. Půjčujete-li těm, od kterých doufáte, že vám to vrátí, co za to můžete od Boha čekat? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby dostali stejně tolik nazpátek. Ale milujte své nepřátele, prokazujte dobrodiní a půjčujte a nic nečekejte zpět. Vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec! Nesuďte, a nebudete souzeni, nezavrhujte, a nebudete zavrženi. Odpouštějte, a bude vám odpuštěno. Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína. Neboť jakou mírou měříte, takovou se naměří zas vám.“

3. preface obecná

Oslava Boha za stvoření a vykoupení

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Neboť on je tvé Slovo, jímž všechno tvoříš,
on je tvůj milovaný Syn, v němž všechno obnovuješ.
A proto ti všechno slouží,
vykoupený vesmír tě chválí
a tvoji svatí ti vzdávají díky.

Také my tě chválíme a také my ti děkujeme
a se všemi nebeskými zástupy tě oslavujeme a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Nevybraná eucharistická modlitba