Žl 34(33),20–21Vstupní antifona
Spravedliví mívají mnoho soužení,
Hospodin však je ze všech vyprostí.
Chrání všechny jejich kosti, ani jedna z nich se nezlomí.
Srov. Zj 7,14; Dan 3,95Nebo
To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení;
roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi.
Vydali pro Boha svá těla k mučení,
a dostali po zásluze korunu věčnou.
Vstupní modlitba
Prosíme tě, Bože,
ať věrnost svatých mučedníků Ponciána a Hippolyta
povzbuzuje naši lásku k tobě a upevňuje naši víru.
Skrze tvého Syna...
Ez 12,1-12První čtení
Přestěhuj se za bílého dne před jejich očima.
Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Hospodin mě oslovil: „Synu člověka, bydlíš mezi vzpurným plemenem, které má oči k vidění, a nevidí, uši k slyšení, a neslyší, protože je to vzpurné plemeno. Ty tedy, synu člověka, připrav si před nimi za bílého dne zavazadla vyhnance a přestěhuj se před jejich očima ze svého místa na místo jiné, snad uznají, že jsou vzpurné plemeno. Vynes za bílého dne před jejich očima svá zavazadla ven, zavazadla vyhnance; sám však vyjdeš před nimi večer, jako odcházejí vyhnanci. Před jejich očima si prokopej zeď a vyjdi skrze ni. Před jejich očima nes na ramenou (svá zavazadla), vyjdeš za tmy, přikryješ svou tvář, takže neuvidíš zemi; činím totiž z tebe znamení pro dům Izraele.“ I udělal jsem, jak mi bylo poručeno: za bílého dne jsem vynesl svá zavazadla jako vyhnanec, večer pak jsem si prokopal zeď, za tmy jsem vyšel a před jejich očima jsem na ramenou nesl (zavazadla). Ráno mě Hospodin oslovil: „Synu člověka, jistě ti řekl dům Izraele, dům vzpurný: ‚Co to děláš?‘ Řekni jim: ‚Tak praví Pán, Hospodin: Toto hrozebné proroctví patří vládci, který je v Jeruzalémě, a všemu Izraelovu domu, který v něm sídlí.‘ Řekni: ‚Já jsem vám znamením. Jak jsem učinil, tak se jim stane: do vyhnanství, do zajetí půjdou! A vládce, který je mezi nimi, ponese na ramenou (svá zavazadla) – a vyjde za tmy. Prokopají zeď, aby ho vyvedli, přikryje svou tvář, aby neuviděl očima zemi.‘“
Žl 78,56-57.58-59.61-62Mezizpěv
Nezapomínejte na Boží skutky!
Pokoušeli a dráždili Boha, Nejvyššího,
a nedbali na jeho přikázání.
Odpadli a byli nevěrní jako jejich otcové,
zklamali jak zrádný luk.
Do hněvu ho přiváděli svými oběťmi na výšinách,
svými modlami vzbudili jeho žárlivost.
Bůh to slyšel a rozhněval se,
ostře odmítl Izraele.
Vydal do zajetí svou sílu,
svou slávu v moc protivníka.
Odevzdal svůj národ meči,
proti svému dědictví vzplanul hněvem.

Žl 119(118),135Zpěv před evangeliem
Aleluja.
Jasnou tvář ukaž svému služebníku a nauč mě svým příkazům!
Mt 18,21-19,1Evangelium
Neříkám ti nejvíc sedmkrát, ale třeba sedmasedmdesátkrát.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Petr přistoupil k Ježíšovi a zeptal se: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když se proti mně prohřeší? Nejvíc sedmkrát?“ Ježíš mu odpověděl: „Neříkám ti nejvíc sedmkrát, ale (třeba) sedmdesátsedmkrát. Nebeské království se podobá králi, který chtěl provést vyúčtování se svými služebníky. A když s vyúčtováním začal, přivedli mu jednoho dlužníka, u kterého měl deset tisíc hřiven. Protože (dlužník) neměl čím zaplatit, pán rozkázal prodat ho i se ženou a dětmi a se vším, co měl, a tím zaplatit. Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: ‚Měj se mnou strpení, a všechno ti zaplatím!‘ A pán se nad tím služebníkem smiloval, propustil ho a dluh mu odpustil. Sotva však ten služebník vyšel, potkal se s jedním ze svých druhů ve službě, který mu byl dlužen sto denárů. Začal ho škrtit a křičel: ‚Zaplať, co jsi dlužen!‘ Jeho druh padl před ním na kolena a prosil ho: ‚Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!‘ On však nechtěl, ale šel a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí. Když jeho druhové ve službě viděli, co se stalo, velmi se zarmoutili. Šli a všechno to pověděli svému pánovi. Tu si ho pán zavolal a řekl mu: ‚Služebníku ničemný! Celý dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě prosil. Neměl ses tedy i ty smilovat nad svým druhem, jako jsem se smiloval já nad tebou?‘ A jeho pán se rozhněval a dal ho mučitelům, dokud by nezaplatil celý dluh. Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže každý svému bratru ze srdce neodpustíte.“ Když Ježíš skončil tyto řeči, vzdálil se z Galileje a odešel do judského území na druhou stranu Jordánu.
Modlitba nad dary
Bože, připomínáme si slavné mučednictví tvých svatých
a prosíme tě:
dej, ať slavením Kristovy oběti
dosáhneme odpuštění hříchů a vyslyšení svých modliteb.
Skrze Krista, našeho Pána.
1. preface o mučednících
Mučednictví jako svědectví Boží moci a síly
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
abychom ti, Bože, vždycky a všude vzdávali díky
a abychom tě chválili za to,
žes nám na svém mučedníku (na své mučednici) N
zjevil svou moc.
On(a) následoval(a) tvého Syna až na smrt
a víru v něho zpečetil(a) krví;
a jeho (její) oběť je nám svědectvím,
že lidskou slabost proměňuješ v sílu
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Skrze něho andělé chválí tvé jméno,
hledí na tvou tvář a ustavičně se radují.
Také my se připojujeme k jejich chvalozpěvu,
vyznáváme tě a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů.
Nebe i země jsou plny tvé slávy.
Hosana na výsostech.
Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně.
Hosana na výsostech.
Nevybraná eucharistická modlitba
Jan 15,13Antifona k příjímání
Nikdo nemá větší lásku než ten,
kdo za své přátele položí svůj život.
Srov. Lk 12,4nebo
Říkám vám, moji přátelé:
Nebojte se těch, kdo vás pronásledují.
Modlitba po přijímání
Jedli jsme, Bože, chléb věčného života
a stali jsme se jedním tělem v Kristu;
dej, ať nás nic neodloučí od Kristovy lásky,
a poněvadž on nás tolik miloval,
ať i my po příkladu svatých mučedníků N a N
z lásky k němu statečně překonáme všechna protivenství.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.