Lk 4,18Vstupní antifona
Duch Páně je nade mnou;
pomazal mě a poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst
a uzdravil ty, kdo mají zraněné srdce. (Aleluja.)
Srov. Sir. 45,20 (řec. 15–16)Nebo
Pán si ho vyvolil za kněze,
aby mu přinášel oběť chvály. (Aleluja.)
Vstupní modlitba
Všemohoucí a milosrdný Bože,
tys dal svatému Janu, faráři arskému,
podivuhodnou schopnost vést svěřené duše;
prosíme tě, naplň také nás láskou svého Syna,
ať milujeme své bratry a přivádíme je k tobě,
abychom společně došli do věčné slávy.
Skrze tvého Syna…
Jer 30,1-2.12-15.18-22První čtení
Způsobil jsem ti to, protože jsou četné tvoje hříchy. Hle, změním osud Jakubových stanů.
Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
Jeremiáš dostal od Hospodina tato slova: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Napiš si do knihy všechna slova, která budu k tobě mluvit. Tak praví Hospodin: Nezhojitelná je tvá pohroma, velmi zlá je tvá rána. Není, kdo by se tě ujal, jsou léky pro vřed, ale tvá jizva se nehojí. Zapomněli na tebe všichni tvoji milenci, nestarají se o tebe. Bil jsem tě jak nepřítele krutým trestem pro množství tvých nepravostí, protože jsou četné tvoje hříchy. Co křičíš pro své poranění? Nezhojitelná je tvá bolest? Pro množství tvé nepravosti, protože jsou četné tvoje hříchy, jsem ti to způsobil! Tak praví Hospodin: Hle, změním osud Jakubových stanů, slituji se nad jeho příbytky, na své výšině zas bude vystavěno město, palác bude vybudován na svém starém místě. Chvalozpěv z nich bude znít, hlas jásajících. Rozmnožím je, a nebude jich málo; oslavím je, a nebudou bez vážnosti. Jeho synů bude jak za dávných časů, jeho shromáždění u mě potrvá pevně, trestem stihnu všechny, kdo jej utlačují. Vzejde z něho jeho vladař, povstane kníže z jeho středu. Dovolím mu a přistoupí ke mně. Kdo by se jinak odvážil přiblížit ke mně? – praví Hospodin. Budete mým lidem a já budu vaším Bohem.“
Ž 102,16-18.19-21.29+22-23Mezizpěv
Hospodin znovu zbuduje Sión a objeví se ve své slávě.
Pohané budou ctít jméno tvé, Hospodine,
a všichni králové země tvou slávu,
až Hospodin znovu zbuduje Sión,
až se objeví ve své slávě.
Skloní se k modlitbě opuštěných
a nepohrdne jejich prosbou.
Kéž je to zapsáno pro příští pokolení,
aby budoucí národ chválil Hospodina.
Neboť Hospodin shlédl ze své vznešené svatyně,
popatřil z nebe na zem,
aby slyšel nářek zajatců,
aby vysvobodil odsouzené k smrti.
Synové tvých služebníků budou bydlet v bezpečí
a jejich potomstvo potrvá před tebou,
aby hlásali na Siónu Hospodinovo jméno
a jeho chválu v Jeruzalémě,
když se spolu sejdou národy
a království, aby sloužily Hospodinu.

Jan 1,49bZpěv před evangeliem
Aleluja.
Mistře, ty jsi Boží Syn, ty jsi král Izraele!
Mt 14,22-36Evangelium
Rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Když Ježíš nasytil zástupy, hned potom přiměl učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než on rozpustí zástupy. Když zástupy rozpustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Nastal už večer, a byl tam sám. Zatím byla loď už daleko od břehu a vlny jí zmítaly, protože vanul vítr proti nim. K ránu šel Ježíš k nim a kráčel po moři. Když ho (učedníci) uviděli kráčet po moři, zděsili se, neboť mysleli, že je to přízrak, a strachem začali křičet. Ježíš však na ně hned promluvil: „Vzmužte se! To jsem já, nebojte se!“ Petr mu odpověděl: „Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.“ A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodě a šel k Ježíšovi. Zpozoroval však silný vítr a dostal strach. Začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mě!“ Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: „Malověrný, proč jsi pochyboval?“ Pak vstoupili na loď a vítr přestal. Ti, kdo byli na lodi, se mu klaněli a říkali: „Jsi opravdu Boží syn.“ Přeplavili se na druhý břeh a přistáli u Genezareta. Jakmile ho tamější lidé poznali, rozeslali o tom zprávu do celého okolí. Přinášeli mu všechny nemocné a prosili ho, aby se směli dotknout aspoň střapce jeho šatů. A všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdraveni.
Nebo Mt 15,1-2.10-14
Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vytržena i s kořenem.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
K Ježíšovi přišli farizeové a učitelé Zákona z Jeruzaléma s otázkou: „Proč tvoji učedníci přestupují podání předků? Vždyť si před jídlem nemyjí ruce!“ Ježíš přivolal zástup a řekl jim: „Slyšte a pochopte: Člověka neposkvrňuje to, co vchází do úst, ale co z úst vychází, to člověka poskvrňuje.“ Tu k němu přistoupili učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli ta slova?“ On jim odpověděl: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vytržena i s kořenem. Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když ale slepý povede slepého, oba spadnou do jámy.“
Podnět k rozjímání
Loď, která nese učedníky, totiž církev, je zmítána a otřásána bouřemi protivenství a nepřestává proti ní vanout nepříznivý vítr, totiž ďábel, který se jí staví na odpor a snaží se jí zabránit, aby doplula do klidu přístavu. Mocnější je však ten, který se za nás přimlouvá. A tak, i když je loď zmítána vlnami, přece jen zůstává lodí. Jen ona nese učedníky a přijímá Krista. Je pravda, že je na moři vystavena nebezpečí, avšak bez ní člověk hyne. Zůstaň tedy pevně v lodi a modli se k Bohu. (Sv. Augustin)
Modlitba nad dary
Všemohoucí Bože,
oběť, kterou slavíme ve společenství tvých svatých,
svědčí o slávě tvé božské moci;
vyslyš naše pokorné prosby
a dej, ať se i na nás projeví účinky vykoupení.
Skrze Krista, našeho Pána.
Preface o duchovních pastýřích
Poslání svatých pastýřů v církvi
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Skrze něho jsi dal církvi svatého N (a N),
aby pro ni žil(i),
aby ji vyučoval(i) slovem i příkladem,
aby jí pomáhal(i) svou modlitbou.
A proto tě společně s anděly a se všemi svatými
ustavičně chválíme a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů.
Nebe i země jsou plny tvé slávy.
Hosana na výsostech.
Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně.
Hosana na výsostech.
1. eucharistická modlitba neboli Římský kánon
Kněz s rozpjatýma rukama říká:
Proto skrze Ježíše Krista, tvého Syna a našeho Pána, pokorně žádáme a prosíme, dobrotivý Otče:
sepne ruce, dělá znamení kříže nad chlebem a kalichem a říká:
Přijmi a požehnej † tyto dary, tuto oběť svatou a nekrvavou.
A s rozpjatýma rukama pokračuje:
V jednotě s tvým služebníkem, naším papežem N, s naším biskupem N zde se mohou jmenovat také pomocní a světicí biskupové a se všemi, kterým je svěřena pravá, obecná, apoštolská víra, obětujeme tyto dary především za tvou církev, svatou a obecnou. Po celém světě ji naplňuj pokojem, chraň, sjednocuj a veď:
Pamatuj, Bože, na své služebníky a služebnice, které ti dnes připomínáme (zvláště na N).
Sepne ruce a chvíli se potichu modlí za ty, na které chce zvláště vzpomenout.
Potom rozepne ruce a pokračuje:
Pamatuj také na všechny kolem shromážděné; vždyť jejich víru i zbožnost znáš. Za ně ti přinášíme a oni ti přinášejí tuto oběť chvály za sebe i za všechny sobě blizké, za život v bezpečí, za vykoupení a naději ve spásu a modlí se k tobě, Bože věčný, živý a pravý.
V tomto společenství také uctíváme slavnou Pannu Marii, Rodičku našeho Boha a Pána, Ježíše Krista, jejího snoubence svatého Josefa, tvé svaté apoštoly a mučedníky Petra a Pavla, Ondřeje, (Jakuba, Jana, Tomáše, Jakuba, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Šimona a Tadeáše, Lína, Kléta, Klementa, Sixta, Kornélia, Cypriána Vavřince, Chryzogona, Jana a Pavla, Kosmu a Damiána) a všechny tvé svaté. Pro jejich zásluhy a na jejich přímluvu ať nás vždycky a všude chrání tvá moc.(Skrze našeho Pána, Ježíše Krista. Amen.)
Přijmi tedy milostivě, Bože, oběť svých služebníků i celé své rodiny. Dej našim dnům svůj řád a mír. Vysvoboď nás od věčné záhuby a připočti k zástupu vyvolených
sepne ruce
(v Kristu, našem Pánu. Amen).
S rukama vztaženýma nad dary říká:
Učiň, Bože, ty sám, ať je tato oběť v plnosti tvého požehnání tobě zasvěcená, pravoplatná a duchovní, hodná tvého zalíbení; ať se nám stane tělem a krví tvého milovaného Syna, našeho Pána Ježíše Krista.
Sepne ruce.
V následujících textech je třeba pronášet slova Páně jasně a srozumitelně, jak to vyžaduje jejich povaha.
Neboť on večer před svým utrpením
vezme chléb, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
vzal do svatých a ctihodných rukou chléb,
pozdvihne oči,
pozdvihl oči k nebi, k tobě, svému Otci všemohoucímu, vzdal ti díky a požehnal, lámal, dával svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A JEZTE Z TOHO VŠICHNI:
TOTO JE MOJE TĚLO,
KTERÉ SE ZA VÁS VYDÁVÁ.
Ukáže lidu tělo Páně, položí ho znovu na paténu a pokleknutím ho pozdraví.
Potom vezme kalich, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
Po večeři vzal do svatých a ctihodných rukou také tento slavný kalich, znovu ti vzdal díky a požehnal, dal svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A PIJTE Z NĚHO VŠICHNI:
TOTO JE KALICH MÉ KRVE, KTERÁ SE PROLÉVÁ ZA VÁS A ZA VŠECHNY
NA ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ.
TOTO JE SMLOUVA NOVÁ A VĚČNÁ.
TO KONEJTE NA MOU PAMÁTKU.
Ukáže lidu kalich s krví Páně, postaví ho znovu na korporál a pokleknutím ho pozdraví.
Potom řekne:
Tajemství víry.
A lid pokračuje zvoláním:
Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Kdykoli jíme tento chléb a kdykoli pijeme tento kalich, zvěstujeme tvou smrt a čekáme na tvůj příchod, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením, Ježíši Kriste, Spasiteli světa.
Potom kněz s rozpjatýma rukama říká:
Proto na památku požehnané smrti, slavného vzkříšení a nanebevstoupení tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, obětujeme, Bože, ke tvé slávě my, tvoji služebníci i tvůj svatý lid, dar z tvých darů, oběť čistou, oběť svatou, oběť neposkvrněnou: svatý chléb věčného života a kalich věčné spásy.
Shlédni na ně s vlídnou a jasnou tváří. Přijmi je se zalíbením jako oběť svého služebníka, spravedlivého Ábela, jako oběť našeho praotce Abraháma, jako oběť z rukou svého kněze Melchizedecha, jako oběť svatou a neposkvrněnou.
Skloní se, sepne ruce a pokračuje:
V pokoře tě prosíme, všemohoucí Bože: Přikaž svému svatému andělu, ať ji přenese na tvůj nebeský oltář, před tvář tvé božské velebnosti. A nás všechny, kdo máme účast na tomto oltáři a přijmeme toto svaté tělo a krev tvého Syna,
vzpřímí se, znamená se křížem a říká:
naplň veškerým nebeským požehnáním a milostí
sepne ruce (skrze Krista, našeho Pána. Amen).
S rozpjatýma rukama říká:
Pamatuj také, Bože, na své služebníky a služebnice, kteří nás předešli se znamením víry a spí spánkem pokoje (zvláště na N).
Sepne ruce a chvíli se potichu modlí za ty, na které chce zvláště vzpomenout.
Potom rozepne ruce a pokračuje:
Do místa občerstvení, světla a míru uveď všechny, kdo odpočinuli v Kristu
sepne ruce (našem Pánu. Amen). Pravou rukou se bije v prsa a říká:
I nám, hříšníkům, kteří ti sloužíme s důvěrou ve tvé velké slitování, dej podíl a společenství se svými svatými apoštoly a mučedníky: Janem, Štěpánem, Matějem, Barnabášem, (Ignácem, Alexandrem, Marcelinem, Petrem, Felicitou, Perpetuou, Agátou, Lucií, Anežkou, Cecílií, Anastázií) a se všemi svými svatými. Neposuzuj nás podle skutků, ale přijmi nás do jejich společnosti jako štědrý dárce milosti.
Sepne ruce.
Skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
A pokračuje:
Neboť skrze něho toto všechno stále tvoříš a je to dobré, všechno posvěcuješ, životem naplňuješ, žehnáš a nám rozděluješ.
Vezme paténu s hostiemi a kalich, pozdvihne je a říká:
Skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Lid zvolá:
Amen.
OBŘADY PŘIJÍMÁNÍ
Kněz se sepjatýma rukama říká:
Podle Spasitelova příkazu a podle jeho božského učení odvažujeme se modlit:
Nebo:
Pomodleme se, jak nás Pán Ježíš naučil (jak nás naučil náš Pán, Ježíš Kristus):
Nebo:
Pán Ježíš řekl: Proste, a bude vám dáno. S důvěrou v jeho slovo se pomodleme k nebeskému Otci:
Nebo:
Když jsme byli pokřtěni, (nepřijali jsme ducha otroctví, abychom se znovu báli, ale) přijali jsme Ducha synovství, v němž smíme Boha nazývat Otcem. Proto se teď s důvěrou pomodleme, jak nás naučil Pán Ježíš:
Nebo:
Ve společenství se všemi, kdo vyznávají Kristovo jméno, pomodleme se modlitbu, kterou nám odkázal Pán Ježíš:
Rozepne ruce a spolu s lidem pokračuje:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Dále pokračuje kněz sám a s rozpjatýma rukama říká:
Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, a dej našim dnům svůj mír. Smiluj se nad námi a pomoz nám: Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu, ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem a s nadějí očekáváme požehnaný příchod našeho Spasitele Ježíše Krista.
Sepne ruce. Lid zakončí modlitbu zvoláním:
Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.
Potom kněz s rozpjatýma rukama říká nahlas:
Pane Ježíši Kriste, tys řekl svým apoštolům: Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám. Nehleď tedy na naše hříchy, ale na víru své církve, a podle své vůle ji naplňuj pokojem a veď k jednotě. Sepne ruce. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Lid odpovídá:
Amen.
Kněz obrácen k lidu rozepne a znovu sepne ruce, přitom říká:
Pokoj Páně ať zůstává vždycky s vámi.
Lid odpovídá:
I s tebou.
Potom může jáhen nebo kněz vyzvat věřící následujícími nebo podobnými slovy, aby se navzájem pozdravili a ujistili se vzájemnou láskou:
Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje.
A všichni se navzájem pozdraví způsobem, který je v místě obvyklý, např. podáním ruky se slovy Pokoj s tebou. Kněz dá pozdravení pokoje jáhnovi nebo přisluhujícímu.
Kněz vezme hostii, láme ji nad paténou, vpouští malý úlomek do kalicha a potichu říká:
Svátost Kristova těla a jeho krve ať nám slouží k věčnému životu.
Přitom se zpívá nebo říká:
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, daruj nám pokoj.
Pokud lámání trvá delší dobu, může se toto volání opakovat vícekrát. Poslední zvolání však vždy končí slovy: daruj nám pokoj.
Po vpuštění částečky hostie do kalicha kněz se sepjatýma rukama potichu říká:
Pane Ježíši Kriste, Synu Boha živého, tys naplnil Otcovu vůli a v Duchu Svatém jsi dal svou smrtí život celému světu. Skrze své tělo a svou krev vysvoboď i mě ze všech mých nepravostí a zbav mě všeho zlého; ať vždycky miluji tvá přikázání a nikdy se od tebe neodloučím.
Nebo:
Pro tvou lásku tě prosím, Pane Ježíši Kriste, ať přijímání tvého těla a tvé krve není mým odsouzením, ale mou ochranou a lékem pro duši i tělo.
Kněz poklekne, vezme hostii, drží ji trochu pozdvihnutou nad paténou a obrácen k lidu nahlas říká:
Hle, Beránek Boží, ten, který na sebe vzal hříchy světa. Blahoslavení, kdo jsou pozváni k večeři Beránkově.
A spolu s lidem pokračuje:
Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena.
Mt 28,20Antifona k příjímání
Hle, já jsem s vámi po všechny dny
až do konce světa, praví Pán. (Aleluja.)
Modlitba po přijímání
Prosíme tě, Bože,
ať nás účast na této hostině
připraví na hostinu věčnou,
kam už jsi povolal svatého N
za jeho věrnou službu.
Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo:
Všemohoucí Bože,
byli jsme obnoveni svátostným pokrmem
a prosíme: dej, ať tě po příkladu svatého N
uctíváme stálou zbožností
a s neúnavnou láskou prospíváme všem lidem.
Skrze Krista, našeho Pána.