Jer 28,1-17První čtení

Slyš, Chananjáhu! Hospodin tě neposlal, ale ty jsi svedl tento lid, aby se spoléhal na lež!

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

Na začátku kralování judského krále Sidkijáha, čtvrtého roku pátého měsíce, řekl mi Chananjáh, syn Azurův, prorok z Gibeonu, v Hospodinově domě před kněžími a vším lidem: „Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Zlomím jařmo babylónského krále! Ještě dvě léta a dám zase na toto místo přinést všecko nářadí Hospodinova domu, které vzal babylónský král Nabuchodonosor z tohoto místa a přenesl je do Babylóna. Také judského krále Jechonjáha, syna Jehojakimova, a všecky judské vyhnance, kteří se dostali do Babylóna, přivedu nazpět na toto místo – praví Hospodin – neboť zlomím jařmo babylónského krále.“ Tu odpověděl prorok Jeremiáš proroku Chanajáhovi před kněžími a vším lidem, který právě byl v Hospodinově domě. Prorok Jeremiáš řekl: „Ať se tak stane! Kéž tak učiní Hospodin! Ať Hospodin splní tvá slova, která jsi prorokoval, aby se zas vrátilo nářadí do Hospodinova domu a všichni vyhnanci z Babylóna na toto místo. Ale slyš toto slovo, které mluvím do uší tobě a všemu lidu: Proroci, kteří byli přede mnou i před tebou od dávných dob, prorokovali proti mnoha zemím a proti velikým královstvím válku, hlad a mor. Avšak o proroku, který předpovídá štěstí, se teprve tehdy pozná, že je prorokem, že ho poslal skutečně Hospodin, když se splní slovo toho proroka.“ Tu vzal prorok Chananjáh jařmo ze šíje proroka Jeremiáše a rozlámal je. Pak řekl Chananjáh přede vším lidem: „Toto praví Hospodin: Tak zlomím jařmo babylónského krále Nabuchodonosora ve dvou letech na šíji všech národů.“ Prorok Jeremiáš odešel svou cestou. Když prorok Chananjáh rozlámal jařmo na šíji proroka Jeremiáše, oslovil Jeremiáše Hospodin: „Jdi a řekni Chananjáhovi: Tak praví Hospodin: Jařmo dřevěné jsi rozlámal, ale udělám místo něho jařmo železné! Neboť tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Železné jařmo položím na šíji všech těchto národů, aby sloužili babylónskému králi Nabuchodonosorovi, a budou mu sloužit (i polní zvěř mu dávám)!“ Pak řekl prorok Jeremiáš proroku Chananjáhovi: „Slyš, Chananjáhu! Hospodin tě neposlal, ale ty jsi svedl tento lid, aby se spoléhal na lež! Proto praví Hospodin: Hle, pošlu tě pryč ze světa: tohoto roku zemřeš, neboť jsi kázal vzpouru proti Hospodinu!“ Prorok Chananjáh zemřel v sedmém měsíci toho roku.

Ž 119,29.43.79.80.95.102Mezizpěv

Nauč mě, Hospodine, svým příkazům.

Odvrať mě od cesty lži,
uštědři mi svůj zákon!

Neodnímej z mých úst slovo pravdy,
neboť doufám v tvá rozhodnutí.

Ať se obrátí ke mně ti, kdo se tě bojí,
kdo zachovávají tvá přikázání!

Nechť je mé srdce dokonalé v tvých příkazech,
abych se nemusil hanbit.

Bezbožníci na mě číhají, aby mě zahubili,
já však dávám pozor na tvá přikázání.

Neuchyluji se od tvých rozhodnutí,
protože tys mě poučil.

Mt 4,4bZpěv před evangeliem

Aleluja.

Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst.

Mt 14,13-21Evangelium

Vzhlédl k nebi a požehnal, lámal chleby a dal učedníkům a učedníci zástupům.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš uslyšel o smrti Jana Křtitele, odebral se lodí na opuštěné místo, aby byl sám. Jakmile o tom lidé uslyšeli, šli pěšky z měst za ním. Když vystoupil a uviděl velký zástup, bylo mu jich líto a uzdravil jejich nemocné. K večeru k němu přistoupili učedníci a řekli: „Toto místo je opuštěné a už se připozdilo. Rozpusť proto zástupy, ať se rozejdou po vesnicích a koupí si něco k jídlu.“ Ale Ježíš jim řekl: „Není třeba, aby odcházeli. Vy jim dejte jíst!“ Odpověděli mu: „Máme tady jenom pět chlebů a dvě ryby.“ Ježíš řekl: „Přineste mi je sem.“ A rozkázal, aby se lidé posadili na trávě. Potom vzal těch pět chlebů a ty dvě ryby, vzhlédl k nebi a požehnal, lámal chleby a dal učedníkům a učedníci zástupům. Všichni se najedli dosyta a ještě sesbírali plných dvanáct košů zbylých kousků. Těch, kdo jedli, bylo na pět tisíc mužů kromě žen a dětí.

Nebo Mt 14,22-36

Rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš nasytil zástupy, hned potom přiměl učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než on rozpustí zástupy. Když zástupy rozpustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Nastal už večer, a byl tam sám. Zatím byla loď už daleko od břehu a vlny jí zmítaly, protože vanul vítr proti nim. K ránu šel Ježíš k nim a kráčel po moři. Když ho (učedníci) uviděli kráčet po moři, zděsili se, neboť mysleli, že je to přízrak, a strachem začali křičet. Ježíš však na ně hned promluvil: „Vzmužte se! To jsem já, nebojte se!“ Petr mu odpověděl: „Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.“ A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodě a šel k Ježíšovi. Zpozoroval však silný vítr a dostal strach. Začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mě!“ Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: „Malověrný, proč jsi pochyboval?“ Pak vstoupili na loď a vítr přestal. Ti, kdo byli na lodi, se mu klaněli a říkali: „Jsi opravdu Boží syn.“ Přeplavili se na druhý břeh a přistáli u Genezareta. Jakmile ho tamější lidé poznali, rozeslali o tom zprávu do celého okolí. Přinášeli mu všechny nemocné a prosili ho, aby se směli dotknout aspoň střapce jeho šatů. A všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdraveni.

5. preface obecná

Vyznání víry v Krista Vykupitele

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Neboť on za nás zemřel,
a my si jeho smrt ve společenství lásky připomínáme,
on vstal z mrtvých,
a my jeho vzkříšení s vírou vyznáváme,
on jednou slavně přijde,
a my na jeho příchod s důvěrou čekáme.

Skrze něho tě chválíme
a s anděly a se všemi svatými
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

4. eucharistická modlitba

Eucharistická modlitba začíná dialogem před prefací. Kněz rozepne ruce a řekne:
Pán s vámi.
Lid mu odpoví:
I s tebou.
Kněz pozdvihne ruce a pokračuje:
Vzhůru srdce.
Lid:
Máme je u Pána.
Kněz s rozpjatýma rukama dodá:
Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
Lid:
Je to důstojné a spravedlivé.

Potom kněz s rozpjatýma rukama zpívá nebo říká prefaci. Čtvrtá eucharistická modlitba má vlastní prefaci, kterou pro její myšlenkovou jednotu s celým textem nelze nahradit jinou prefací.

Vpravdě je důstojné, svatý Otče,
abychom ti vzdávali díky,
vpravdě je spravedlivé hlásat tvou slávu.
Neboť tys jediný Bůh, živý a pravý;
jsi dřív, než začal čas, a žiješ navěky
a přebýváš v nedostupném světle.

Tys jediné dobro a zdroj všeho života.
Všechno jsi stvořil a naplňuješ svým požehnáním,
a všem dáváš své světlo a radost.

Proto před tebou stojí nesčetné zástupy andělů,
ve dne v noci ti slouží,
hledí na tvou tvář a ustavičně tě slaví.
S nimi také my radostně vyznáváme tvé jméno,
a našimi ústy tě chválí celý vesmír
a všechno tvorstvo zpívá:

Na konci preface kněz sepne ruce a spolu s lidem zpívá nebo říká:
Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů. Nebe i země jsou plny tvé slávy. Hosana na výsostech. Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně. Hosana na výsostech.

Kněz s rozpjatýma rukama říká:
Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti a lásce. Člověka jsi stvořil k svému obrazu a svěřil jsi mu celý svět, aby vládl nade vším tvorstvem a sloužil jedině tobě, svému Stvořiteli.

A když ti člověk odepřel poslušnost a ztratil tvé přátelství, tys ho nenechal napospas smrti. Slitovával ses nad lidmi a pomáhal jim, aby tě hledali a nacházeli. Častokrát jsi jim nabízel smlouvu a kázáním proroků je učil očekávat spásu.

A tak jsi, Otče, miloval svět, žes k naší spáse poslal svého jediného Syna, když přišla plnost času. Mocí Svatého Ducha se stal člověkem, narodil se z Panny Marie, žil náš život a podobal se nám ve všem, kromě hříchu.

Chudým zvěstoval spásu, zajatým vykoupení, zarmouceným radost. A naplnil tvou vůli a byl poslušný až k smrti kříže; svou smrtí smrt přemohl a svým vzkříšením obnovil život.

A abychom už nežili sami sobě, a žili pro něho, tvého Krista, pro nás ukřižovaného a vzkříšeného, poslal jako svůj první dar těm, kdo uvěřili, tvého Svatého Ducha; a ten dále koná ve světě jeho dílo, všechno naplňuje a posvěcuje.

Sepne ruce, vztáhne je nad dary a říká:
Proto tě, Otče, prosíme: ať Svatý Duch posvětí také tyto dary,
sepne ruce, dělá znamení kříže nad chlebem a kalichem a říká:
aby se staly tělem a † krví našeho Pána, Ježíše Krista.
Sepne ruce.
Neboť skrze tělo a krev tvého Syna obnovujeme s tebou věčnou smlouvu a konáme veliké tajemství, které nám odkázal.

V následujících textech je třeba pronášet slova Páně jasně a srozumitelně, jak to vyžaduje jejich povaha.
Když přišla hodina, abys ho, Otče, oslavil, ukázal všechnu svou lásku a těm, které zanechával ve světě, se vydal do krajnosti:
vezme chléb, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
Při večeři vzal chléb, požehnal jej, lámal, dával svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A JEZTE Z TOHO VŠICHNI: TOTO JE MOJE TĚLO, KTERÉ SE ZA VÁS VYDÁVÁ.
Ukáže lidu tělo Páně, položí ho znovu na paténu a pokleknutím ho pozdraví.

Potom vezme kalich, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
Také vzal kalich naplněný vínem, vzdal ti díky, dal jej svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A PIJTE Z NĚHO VŠICHNI: TOTO JE KALICH MÉ KRVE, KTERÁ SE PROLÉVÁ ZA VÁS A ZA VŠECHNY NA ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. TOTO JE SMLOUVA NOVÁ A VĚČNÁ. TO KONEJTE NA MOU PAMÁTKU.
Ukáže lidu kalich s krví Páně, postaví ho znovu na korporál a pokleknutím ho pozdraví.

Potom řekne:
Tajemství víry.
A lid pokračuje zvoláním:
Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Kdykoli jíme tento chléb a kdykoli pijeme tento kalich, zvěstujeme tvou smrt a čekáme na tvůj příchod, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením, Ježíši Kriste, Spasiteli světa.

Potom kněz s rozpjatýma rukama říká:
Proto konáme, Bože, slavnou památku našeho vykoupení: Zvěstujeme, že Kristus zemřel a sestoupil mezi mrtvé, vyznáváme, že vstal z mrtvých a usedl po tvé pravici, a v očekávání jeho slavného příchodu obětujeme ti jeho tělo a jeho krev, oběť, ve které ty máš zalíbení a celý svět spásu. Shlédni, dobrotivý Otče, na oběť, kterous ty sám vložil do rukou své církvi; dej všem, kdo budou z tohoto jednoho chleba jíst a z tohoto jednoho kalicha pít, ať jsou v Duchu Svatém jedno tělo, aby se stali dokonalou a živou obětí v Kristu, k chvále tvého jména.

A ještě, Bože, prosíme: Pamatuj na všechny, za které ti tuto oběť přinášíme: Pamatuj na svého služebníka, našeho papeže N, našeho biskupa N, zde se mohou jmenovat také pomocní nebo světící biskupové, na celý biskupský sbor a všechny služebníky církve, na ty, kdo přinesli své dary, a na všechny kolem shromážděné, na všechen svůj lid i na všechny, kdo tě hledají s upřímným srdcem.

Pamatuj také na věřící, kteří odpočinuli v tvém Kristu, i na všechny zemřelé, neboť ty o jejich víře víš.

A nám všem, svým synům, dobrotivý Otče, dej nebeské dědictví s blahoslavenou Pannou a Bohorodičkou Marií, s jejím snoubencem svatým Josefem, s tvými apoštoly a svatými. Ve tvém království a s celým vesmírem, vysvobozeným z hříchu a smrti, ať tě oslavujeme skrze našeho Pána, Ježíše Krista,
sepne ruce
neboť skrze něho dáváš světu všechno dobré.

Vezme paténu s hostiemi a kalich, pozdvihne je a říká:
Skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Lid zvolá:
Amen.

OBŘADY PŘIJÍMÁNÍ

Kněz se sepjatýma rukama říká:
Podle Spasitelova příkazu a podle jeho božského učení odvažujeme se modlit:
Nebo:
Pomodleme se, jak nás Pán Ježíš naučil (jak nás naučil náš Pán, Ježíš Kristus):
Nebo:
Pán Ježíš řekl: Proste, a bude vám dáno. S důvěrou v jeho slovo se pomodleme k nebeskému Otci:
Nebo:
Když jsme byli pokřtěni, (nepřijali jsme ducha otroctví, abychom se znovu báli, ale) přijali jsme Ducha synovství, v němž smíme Boha nazývat Otcem. Proto se teď s důvěrou pomodleme, jak nás naučil Pán Ježíš:
Nebo:
Ve společenství se všemi, kdo vyznávají Kristovo jméno, pomodleme se modlitbu, kterou nám odkázal Pán Ježíš:
Rozepne ruce a spolu s lidem pokračuje:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Dále pokračuje kněz sám a s rozpjatýma rukama říká:
Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, a dej našim dnům svůj mír. Smiluj se nad námi a pomoz nám: Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu, ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem a s nadějí očekáváme požehnaný příchod našeho Spasitele Ježíše Krista.
Sepne ruce. Lid zakončí modlitbu zvoláním:
Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.
Potom kněz s rozpjatýma rukama říká nahlas:
Pane Ježíši Kriste, tys řekl svým apoštolům: Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám. Nehleď tedy na naše hříchy, ale na víru své církve, a podle své vůle ji naplňuj pokojem a veď k jednotě. Sepne ruce. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Lid odpovídá:
Amen.
Kněz obrácen k lidu rozepne a znovu sepne ruce, přitom říká:
Pokoj Páně ať zůstává vždycky s vámi.
Lid odpovídá:
I s tebou.
Potom může jáhen nebo kněz vyzvat věřící následujícími nebo podobnými slovy, aby se navzájem pozdravili a ujistili se vzájemnou láskou:
Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje.
A všichni se navzájem pozdraví způsobem, který je v místě obvyklý, např. podáním ruky se slovy Pokoj s tebou. Kněz dá pozdravení pokoje jáhnovi nebo přisluhujícímu.
Kněz vezme hostii, láme ji nad paténou, vpouští malý úlomek do kalicha a potichu říká:
Svátost Kristova těla a jeho krve ať nám slouží k věčnému životu.
Přitom se zpívá nebo říká:
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, daruj nám pokoj.
Pokud lámání trvá delší dobu, může se toto volání opakovat vícekrát. Poslední zvolání však vždy končí slovy: daruj nám pokoj.
Po vpuštění částečky hostie do kalicha kněz se sepjatýma rukama potichu říká:
Pane Ježíši Kriste, Synu Boha živého, tys naplnil Otcovu vůli a v Duchu Svatém jsi dal svou smrtí život celému světu. Skrze své tělo a svou krev vysvoboď i mě ze všech mých nepravostí a zbav mě všeho zlého; ať vždycky miluji tvá přikázání a nikdy se od tebe neodloučím.
Nebo:
Pro tvou lásku tě prosím, Pane Ježíši Kriste, ať přijímání tvého těla a tvé krve není mým odsouzením, ale mou ochranou a lékem pro duši i tělo.
Kněz poklekne, vezme hostii, drží ji trochu pozdvihnutou nad paténou a obrácen k lidu nahlas říká:
Hle, Beránek Boží, ten, který na sebe vzal hříchy světa. Blahoslavení, kdo jsou pozváni k večeři Beránkově.
A spolu s lidem pokračuje:
Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena.