Žl 28,8-9
Hospodin je silou svého lidu, záštitou spásy svému pomazanému. Zachraň svůj lid, Hospodine, a žehnej svému dědictví, pas je a nes je až navěky!Nebo
Vstupní modlitba
Svatý Bože, dej,
ať jsme naplněni úctou a láskou k tobě;
vždyť ty nás stále miluješ,
staráš se o nás jako Otec
a nikdy nás nepřestáváš vést.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...
2 Král 24,8-17První čtení
Babylónský král odvedl Jehojachina a všechny zámožné lidi jako vyhnance do Babylóna.
Čtení z druhé knihy Královské.
Jehojachin měl osmnáct let, když se ujal vlády, a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce. Jeho matka se jmenovala Nechušta, byla dcerou Elnatana z Jeruzaléma. Dělal všechno, co se nelíbilo Hospodinu, jak to dělal i jeho otec. V onen čas vytáhli vojáci Nabuchodonosora, babylónského krále, proti městu a město bylo obleženo. Nabuchodonosor, babylónský král, sám pak přišel k městu, když ho jeho vojáci oblehli. Tu Jehojachin, král judský, vyšel ke králi babylónskému, on i jeho matka, jeho ministři, hodnostáři, komorníci, a babylónský král je zajal v osmém roce své vlády. A jak Hospodin předpověděl, odnesl odtamtud všechny poklady domu Hospodinova i poklady domu královského a rozbil na kusy všechny zlaté nádoby, které dal zhotovit Šalomoun, král izraelský, pro Hospodinovu svatyni. Dal odvést do vyhnanství celý Jeruzalém, všechny hodnostáře, všechny zámožné lidi – vyhnanců bylo na počet deset tisíc – všechny kováře a zámečníky, nechal jen chudý lid z venkova. Odvedl do vyhnanství Jehojachina, jeho matku a jeho ženy, jeho komorníky a velmože odvedl jako vyhnance z Jeruzaléma do Babylóna. I všechny zámožné lidi, v počtu sedmi tisíc, kováře a zámečníky v počtu tisíc, všechny zdatné, bojeschopné muže. Ty přivedl král jako vyhnance do Babylóna. Babylónský král ustanovil místo Jehojachina králem jeho strýce Mattanjáha a změnil mu jméno na Sidkijáh.
Žl 79,1-2.3-5.8.9Mezizpěv
Pro slávu svého jména, Bože, vysvoboď nás!
Bože, pohané vtrhli do tvého dědictví,
poskvrnili tvůj svatý chrám,
Jeruzalém proměnili v trosky.
Dali mrtvoly tvých služebníků za pokrm nebeskému ptactvu,
těla tvých zbožných divoké zvěři.
Jejich krev vylévali jako vodu kolem Jeruzaléma,
nebylo, kdo by je pohřbil.
Jsme vydáni pohaně svých sousedů,
na potupu a výsměch svému okolí.
Jak dlouho, Hospodine? Budeš se stále hněvat?
Bude planout tvé rozhorlení jak oheň?
Nepřipomínej nám viny předků,
tvé milosrdenství ať nám pospíchá vstříc,
vždyť jsme tak zbědovaní!
Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, pro slávu svého jména
vysvoboď nás a odpusť nám hříchy pro své jméno.

Jan 14,23Zpěv před evangeliem
Aleluja.
Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, praví Pán, a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu.
Mt 7,21-29Evangelium
Dům na skále a dům na písku.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane!‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce. Mnoho z nich mi řekne v ten den: ‚Pane, Pane, copak jsme v tvém jménu neprorokovali? A nevyháněli jsme tvým jménem zlé duchy? A nedělali jsme tvým jménem mnoho divů?‘ Ale tehdy jim prohlásím: Nikdy jsem vás neznal. Pryč ode mě, kdo děláte nepravosti! Každý tedy, kdo tato má slova slyší a podle nich jedná, podobá se rozvážnému muži, který si postavil dům na skále. Spadl déšť a přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – ale nezřítil se, protože měl základy na skále. Každý však, kdo tato má slova slyší, ale podle nich nejedná, podobá se pošetilému muži, který si postavil dům na písku. Spadl déšť, přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – i zřítil se a jeho pád byl veliký.“ Když Ježíš skončil tyto řeči, žasly zástupy nad jeho učením. Učil je totiž jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich učitelé Zákona.
Modlitba nad dary
Přijmi, Bože, oběť smíření a chvály:
ať nás očistí,
abychom ti sloužili s upřímnou oddaností.
Skrze Krista, našeho Pána.
4. preface obecná
Chvála Boží skrze Krista
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Neboť on je jediný Prostředník mezi námi a tebou:
tys nám ho dal, abychom tě skrze něho chválili
a abychom ti skrze něho děkovali;
bez něho není naše děkování tebe důstojné,
a je spasitelné jen skrze něho.
V něm tě chválí nebe i země,
v něm tě chválí všichni andělé a bez ustání volají:
Svatý, Svatý, Svatý ...
2. eucharistická modlitba
Kněz s rozpjatýma rukama říká:
Vpravdě jsi svatý, Bože, jsi pramen všeho posvěcení.
Sepne ruce, vztáhne je nad dary a říká:
Proto prosíme: Sešli rosu svého Ducha také na tyto dary a posvěť je,
sepne ruce, dělá znamení kříže nad chlebem a kalichem a říká:
ať se nám stanou tělem a † krví našeho Pána, Ježíše Krista.
Sepne ruce.
V následujících textech je třeba pronášet slova Páně jasně a srozumitelně, jak to vyžaduje jejich povaha.
Neboť on, když se vydával na smrt,
vezme chléb, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
vzal při večeři chléb, vzdal ti díky, lámal, dával svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A JEZTE Z TOHO VŠICHNI: TOTO JE MOJE TĚLO, KTERÉ SE ZA VÁS VYDÁVÁ.
Ukáže lidu tělo Páně, položí ho znovu na paténu a pokleknutím ho pozdraví.
Potom vezme kalich, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
Po večeři vzal také kalich, znovu ti vzdal díky, dal svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A PIJTE Z NĚHO VŠICHNI: TOTO JE KALICH MÉ KRVE, KTERÁ SE PROLÉVÁ ZA VÁS A ZA VŠECHNY NA ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. TOTO JE SMLOUVA NOVÁ A VĚČNÁ. TO KONEJTE NA MOU PAMÁTKU.
Ukáže lidu kalich s krví Páně, postaví ho znovu na korporál a pokleknutím ho pozdraví.
Potom řekne:
Tajemství víry.
A lid pokračuje zvoláním:
Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Kdykoli jíme tento chléb a kdykoli pijeme tento kalich, zvěstujeme tvou smrt a čekáme na tvůj příchod, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením, Ježíši Kriste, Spasiteli světa.
Potom kněz s rozpjatýma rukama říká:
Proto konáme, Otče, památku smrti a vzkříšení tvého Syna, obětujeme ti chléb života a kalich spásy a vzdáváme díky za to, že smíme stát před tebou a můžem ti sloužit. A v pokoře tě prosíme: Ať nás všechny, kdo máme účast na těle a krvi Kristově, shromáždí a sjednotí Duch Svatý.
Pamatuj, Bože, na svou církev po celém světě; veď ji k dokonalosti lásky v jednotě s naším papežem N, naším biskupem N zde se mohou jmenovat také pomocní a světicí biskupové a se všemi, kdo jsou pověřeni, aby v tvé církvi konali službu.
Pamatuj také na naše bratry a sestry, zesnulé v naději ve vzkříšení, a na všechny, kdo zemřeli v tvém slitování; přijmi je do svého světla, ať vidí tvou tvář.
Smiluj se nad námi nade všemi: dej nám věčný život ve společenství se svatou Pannou a Bohorodičkou Marií, s jejím snoubencem svatým Josefem, s tvými apoštoly a se všemi spravedlivými od počátku světa; ať tě s nimi chválíme a oslavujeme
sepne ruce
skrze tvého Syna, Ježíše Krista.
Vezme paténu s hostiemi a kalich, pozdvihne je a říká:
Skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Lid zvolá:
Amen.
OBŘADY PŘIJÍMÁNÍ
Kněz se sepjatýma rukama říká:
Podle Spasitelova příkazu a podle jeho božského učení odvažujeme se modlit:
Nebo:
Pomodleme se, jak nás Pán Ježíš naučil (jak nás naučil náš Pán, Ježíš Kristus):
Nebo:
Pán Ježíš řekl: Proste, a bude vám dáno. S důvěrou v jeho slovo se pomodleme k nebeskému Otci:
Nebo:
Když jsme byli pokřtěni, (nepřijali jsme ducha otroctví, abychom se znovu báli, ale) přijali jsme Ducha synovství, v němž smíme Boha nazývat Otcem. Proto se teď s důvěrou pomodleme, jak nás naučil Pán Ježíš:
Nebo:
Ve společenství se všemi, kdo vyznávají Kristovo jméno, pomodleme se modlitbu, kterou nám odkázal Pán Ježíš:
Rozepne ruce a spolu s lidem pokračuje:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Dále pokračuje kněz sám a s rozpjatýma rukama říká:
Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, a dej našim dnům svůj mír. Smiluj se nad námi a pomoz nám: Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu, ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem a s nadějí očekáváme požehnaný příchod našeho Spasitele Ježíše Krista.
Sepne ruce. Lid zakončí modlitbu zvoláním:
Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.
Potom kněz s rozpjatýma rukama říká nahlas:
Pane Ježíši Kriste, tys řekl svým apoštolům: Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám. Nehleď tedy na naše hříchy, ale na víru své církve, a podle své vůle ji naplňuj pokojem a veď k jednotě. Sepne ruce. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Lid odpovídá:
Amen.
Kněz obrácen k lidu rozepne a znovu sepne ruce, přitom říká:
Pokoj Páně ať zůstává vždycky s vámi.
Lid odpovídá:
I s tebou.
Potom může jáhen nebo kněz vyzvat věřící následujícími nebo podobnými slovy, aby se navzájem pozdravili a ujistili se vzájemnou láskou:
Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje.
A všichni se navzájem pozdraví způsobem, který je v místě obvyklý, např. podáním ruky se slovy Pokoj s tebou. Kněz dá pozdravení pokoje jáhnovi nebo přisluhujícímu.
Kněz vezme hostii, láme ji nad paténou, vpouští malý úlomek do kalicha a potichu říká:
Svátost Kristova těla a jeho krve ať nám slouží k věčnému životu.
Přitom se zpívá nebo říká:
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, daruj nám pokoj.
Pokud lámání trvá delší dobu, může se toto volání opakovat vícekrát. Poslední zvolání však vždy končí slovy: daruj nám pokoj.
Po vpuštění částečky hostie do kalicha kněz se sepjatýma rukama potichu říká:
Pane Ježíši Kriste, Synu Boha živého, tys naplnil Otcovu vůli a v Duchu Svatém jsi dal svou smrtí život celému světu. Skrze své tělo a svou krev vysvoboď i mě ze všech mých nepravostí a zbav mě všeho zlého; ať vždycky miluji tvá přikázání a nikdy se od tebe neodloučím.
Nebo:
Pro tvou lásku tě prosím, Pane Ježíši Kriste, ať přijímání tvého těla a tvé krve není mým odsouzením, ale mou ochranou a lékem pro duši i tělo.
Kněz poklekne, vezme hostii, drží ji trochu pozdvihnutou nad paténou a obrácen k lidu nahlas říká:
Hle, Beránek Boží, ten, který na sebe vzal hříchy světa. Blahoslavení, kdo jsou pozváni k večeři Beránkově.
A spolu s lidem pokračuje:
Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena.
Žl 145,15Antifona k příjímání
Oči všech doufají v tebe, Hospodine, a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.
Jan 10,11.15nebo
Já jsem dobrý pastýř, a za ovce dávám svůj život, praví Pán.
Modlitba po přijímání
Bože, tys nás posilnil a vnitřně obnovil
svátostí těla a krve svého Syna;
dej, ať tuto svátost přijímáme vždycky tak,
aby rostla jistota naší spásy.
Skrze Krista, našeho Pána.