Iz 49,1-6První čtení

Dám tě národům jako světlo.

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Slyšte mě, ostrovy, dejte pozor, národy, které jste v dáli! Hospodin mě povolal od matčina lůna, již v mateřském životě mě nazval jménem. Z mých úst udělal nabroušený meč, ve stínu své ruky mě ukryl.
Ukoval mě v zaostřený šíp, ve svém toulci mě schoval. Řekl mi: „Jsi mým Služebníkem, Izraelem, proslavím se tebou.“
Já však jsem pravil: „Nadarmo jsem se namáhal, naprázdno, zbytečně jsem strávil svou sílu. Mé právo je však jistě u Hospodina a má mzda u mého Boha.“
Avšak nyní praví Hospodin, který si ze mě utvořil Služebníka již v matčině lůně, abych zas k němu přivedl Jakuba, abych mu shromáždil Izraele.
Tak jsem ve cti u Hospodina, (protože) Bůh můj je mou silou.
Řekl mi (tedy): „Nestačí, že jsi mým Služebníkem, abys obnovil Jakubovy kmeny a zbytky Izraele přivedl nazpět. Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.“

Žl 139 (138), 1-3.13-14ab.14c-15 Odp.: 14aMezizpěv

Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš,
ty víš, když sedám i když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky;
ať jdu nebo ležím, ty to určuješ,
všímáš si všech mých cest.

Tys přece stvořil mé ledví,
utkal jsi mě v lůně mé matky.
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně,
úžasná jsou tvoje díla.

Dokonale znáš mou duši,
má podstata ti nezůstala utajena,
když jsem byl tvořen v skrytu,
spřádán v hlubinách země.

Sk 13,22-26Druhé čtení

Jan kázal před příchodem Kristovým.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Pavel řekl:
„Bůh dal praotcům za krále Davida, o němž vydal (pochvalné) svědectví: ‘Nalezl jsem Davida, Jesseova syna. Je to muž podle mého srdce. Ten vyplní všechno, co budu chtít.’ Z jeho potomstva Bůh podle zaslíbení vyvedl Izraeli jako spasitele Ježíše. Před jeho příchodem hlásal Jan všemu izraelskému lidu křest obrácení. Když Jan svůj úkol končil, říkal: ‘Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Ale po mně přijde ten, kterému nejsem hoden zout opánky z nohou.’
Bratři, kteří pocházíte z Abrahámova rodu, i vy, kdo se bojíte Boha! Nám bylo posláno slovo o té spáse.

Lk 1,76Zpěv před evangeliem

Aleluja.

Ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího,
neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu.

Lk 1,57-66.80Evangelium

Jeho jméno je Jan.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne přišli obřezat dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš.
Jeho matka na to řekla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan!“
Namítli jí: „Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje.“ Posunky naznačovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno.
On si vyžádal tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“ Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. Všech jejich sousedů se zmocnila bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci a ptali se: „Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“
Chlapec rostl a jeho duch sílil. Žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před izraelským (národem).

Podnět k rozjímání
V alegorickém smyslu je slavnost Janova narození počátkem milosti Nového zákona. Jeho sousedé a příbuzní mu chtěli dát jméno po otci spíše než jméno Jan, protože Židé, kteří s ním byli spojeni zachováváním Zákona jako určitým příbuzenstvím, se mnohem více snažili následovat spravedlnost, která pochází ze Zákona, než přijmout milost víry. Janova matka a otec však udělali vše, jeden ústně, druhý písemně, aby se jméno Jan (což znamená Boží milost) prosadilo, protože sám Zákon, žalmy a proroci otevřeně hlásají milost Ježíše Krista; a starověké kněžství o tom svědčí také obraznými stíny obřadů a obětí. Mystickou souvislostí Zachariáš začíná znovu mluvit osmého dne narození svého syna, což je předobraz vzkříšení Páně, které se odehrálo osmého dne, tedy den po sobotě, která byla sedmým dnem, a odhalilo všechna tajemství kněžství Starého zákona. (Sv. Beda Ctihodný)

Preface

Preface o Janu Křtiteli

Poslání Předchůdce Páně

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti skrze našeho Pána, Ježíše Krista,
vždycky a všude vzdávali díky,

abychom vyznávali, že jsi veliký ve svých svatých,
a abychom ti děkovali za svatého Jana Křtitele.

Neboť on, Kristův Předchůdce, je největší z těch, kdo se narodili z ženy.
Dřív než se narodil, setkal se s Kristem,
zaplesal radostí v mateřském lůně,
a z jeho narození se mnozí radovali.

Jana jsi vyvolil ze všech proroků,
aby ukázal na toho, který jako Beránek vzal na sebe všechen náš hřích.
Jana jsi vyvolil, aby vodou posvátného Jordánu pokřtil toho, který nás křtí Duchem Svatým.
A když vykonal všechno, cos mu uložil,
své svědectví o Kristu zpečetil vlastní krví,
a tak oslavil tvé jméno.

Také my tě oslavujeme
a se všemi nebeskými zástupy tě chválíme
a radostně voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Nevybraná eucharistická modlitba