Sk 22,30; 23,6-11První čtení

Musíš vydávat svědectví také v Římě.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Velitel (posádky v Jeruzalémě) chtěl vědět najisto, z čeho židé Pavla obviňují. Dal ho tedy na druhý den vyvést z vězení a přikázal, aby se shromáždili velekněží a celá velerada. Pak dal Pavla dovést dolů a postavit před ně. Pavel věděl, že jedna část patří ke straně saducejské a druhá k farizejské. Proto zvolal k veleradě: „Bratři, já jsem farizeus, syn farizeů! Stojím před soudem kvůli naději ve vzkříšení mrtvých!“ Jak to řekl, farizeové a saduceové se začali mezi sebou přít, a shromáždění se rozštěpilo. Saduceové totiž říkají, že není vzkříšení, ani andělé, ani duchové, kdežto farizeové to všechno vyznávají. A tak se rozpoutal velký křik. Někteří učitelé Zákona z farizejské strany povstali, dali se do hádky a volali: „Neshledáváme na tomto člověku nic zlého! A co když s ním (skutečně) mluvil duch nebo anděl?“ Když se ta hádka vzmáhala, dostal velitel strach, aby snad Pavla nerozsápali. Proto poručil, aby přišel dolů oddíl vojska, vyrval jim ho a odvedl zase do pevnosti. V noci potom přistoupil k němu Pán a řekl mu: „Neztrácej odvahu! Jako jsi o mně vydával svědectví v Jeruzalémě, tak musíš vydávat svědectví také v Římě.“

Žl 16,1-2a+5.7-8.9-10.11Mezizpěv

Ochraň mě, Bože, neboť se utíkám k tobě.
Nebo: Aleluja.

Ochraň mě, Bože, neboť se utíkám k tobě.
Pravím Hospodinu: „Ty jsi můj Pán.“
Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem i mou číší,
ty mně zachováváš můj úděl.

Velebím Hospodina, že mi byl rádcem,
k tomu mě i za noci vybízí mé nitro.
Hospodina mám neustále na zřeteli,
nezakolísám, když je mi po pravici.

Proto se raduje mé srdce, má duše plesá,
i mé tělo bydlí v bezpečí,
neboť nezanecháš mou duši v podsvětí,
nedopustíš, aby tvůj svatý spatřil porušení.

Ukážeš mi cestu k životu,
u tebe je hojná radost,
po tvé pravici je věčná slast.

Jan 17,21Zpěv před evangeliem

Aleluja.

Ať všichni jsou jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal, praví Pán.

Jan 17,20-26Evangelium

Ať i oni jsou v dokonalé jednotě.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš pozvedl oči k nebi a modlil se: „Otče svatý, prosím nejen za své učedníky, ale také za ty, kdo pro jejich slovo uvěří ve mne: ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. A slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno: já v nich a ty ve mně. Tak ať i oni jsou v dokonalé jednotě, aby svět poznal, že ty jsi mě poslal a žes je miloval, jako jsi miloval mne. Otče, chci, aby tam, kde jsem já, byli se mnou i ti, které jsi mi dal, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal, protože jsi mě miloval už před založením světa. Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal a tito (moji učedníci) poznali, že jsi mě poslal. Dal jsem jim poznat tvé jméno a dám poznat, aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich a abych byl i já v nich.“

2. preface o mučednících

Vítězství mučedníků jako podivuhodné dílo Boží

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.

Neboť ty jsi oslavován,
když jsou chváleni tvoji svatí,
a jejich stálost v utrpení
je obdivuhodným dílem tvé moci:
ty jim uděluješ horlivost ve víře,
dáváš pevnou vytrvalost
a dopřáváš vítězství v konečném zápasu
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Proto tě nebe i země chválí novou písní
a také my se všemi zástupy andělů
zpíváme píseň o tvé slávě
a bez ustání voláme:

Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů.
Nebe i země jsou plny tvé slávy.
Hosana na výsostech.
Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně.
Hosana na výsostech.

Nevybraná eucharistická modlitba