Sk 20,28-38První čtení

Odporoučím vás Bohu, má moc vzdělávat a zjednat dědictví.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Pavel řekl starším církevní obce v Efesu: „Dbejte na sebe i na celé stádce, v kterém vás Duch Svatý ustanovil za představené, abyste spravovali Boží církev, kterou si (Kristus) získal vlastní krví. Já vím, že po mém odchodu vniknou mezi vás draví vlci a že stádce šetřit nebudou. Ano, z vašeho vlastního středu povstanou lidé, kteří se budou snažit převrácenými řečmi strhnout za sebou učedníky. Proto buďte bdělí a pamatujte na to, jak jsem já po tři léta ve dne v noci neustále se slzami každého zvlášť napomínal. A nyní vás tedy odporoučím Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vzdělávat a zjednat dědictví (ve společenství) všech posvěcených. Stříbro, zlato ani šaty jsem od nikoho nežádal. Víte sami, že tyhle moje ruce vydělávaly na všechno, co jsem potřeboval já i moji společníci. Ve všem jsem vám dal příklad, jak se takto vlastní prací máme ujímat potřebných a pamatovat tím na slova Pána Ježíše, protože on řekl: Blaženější je dávat než dostávat.“ A po těch slovech poklekl a s nimi se všemi se pomodlil. Všichni se dali do hlasitého pláče, objímali Pavla a líbali ho. Nejvíce je zabolelo to slovo, že jeho tvář už více nespatří. Potom ho vyprovodili k lodi.

Žl 68,29-30.33-35a.35b-36cMezizpěv

Pozemské říše, zpívejte Bohu.
Nebo: Aleluja.

Ukaž, Bože, svou moc,
tu moc, Bože, kterou na nás vykonáváš!
Ať pro tvůj chrám v Jeruzalémě
přinášejí králové dary!

Pozemské říše, zpívejte Bohu, velebte Pána,
který jezdí po nebesích, po odvěkém nebi!
Hle, ozývá se jeho hlas, hlas mocný:
„Uznejte Boží moc!“

Nad Izraelem se zjevuje jeho vznešenost,
jeho moc v oblacích.
Bázeň budí Bůh ze své svatyně, Bůh Izraelův,
on dává sílu a statečnost svému lidu.
Bůh buď veleben!

Srov. Jan 17,17b.aZpěv před evangeliem

Aleluja.

Tvé slovo, Pane, je pravda; posvěť nás v pravdě.

Jan 17,11b-19Evangelium

Aby byli jedno jako my.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš pozdvihl oči k nebi a modlil se: „Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my. Dokud jsem byl s nimi, já jsem je zachovával ve tvém jménu, které jsi mi dal. Chránil jsem je a nikdo z nich nezahynul kromě toho, který propadl záhubě, aby se naplnilo Písmo. Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím (ještě) ve světě, aby měli v sobě plnost mé radosti. Dal jsem jim tvé slovo. Svět k nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. Neprosím, abys je ze světa vzal, ale abys je zachránil od Zlého. Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. Posvěť je v pravdě; tvé slovo je pravda. Jako jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. A pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni v pravdě.“

1. preface velikonoční

Kristus je pravý velikonoční Beránek

Pro dobu velikonoční.

Ve mši velikonoční vigilie se říká: zvláště v této veliké noci; v ostatních mších po celý velikonoční oktáv: zvláště nyní, o velikonocích; od pondělí po 2. neděli velikonoční: zvláště nyní, v době velikonoční.

V: Pán s vámi.
O: I s tebou.
V: Vzhůru srdce.
O: Máme je u Pána.
V: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
abychom ti, Bože, vždycky a všude vzdávali díky;
abychom tě chválili a oslavovali
(zvláště v této veliké noci) zvláště nyní, o velikonocích (zvláště nyní, v době velikonoční).
Vždyť naše velikonoční oběť je tvůj Kristus.

On je ten Beránek, který byl zabit za hříchy světa:
svou smrtí naši smrt přemohl a svým vzkříšením obnovil život.

Skrze něho vstoupila do světa tvá radost,
a celý vesmír a mocné zástupy andělů
zpívají píseň o tvé slávě a bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Nevybraná eucharistická modlitba