Sk 17,15.22-18,1První čtení

Co vy neznáte, a přece to ctíte, to já vám zvěstuji.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Průvodci dovedli Pavla z Beroje do Athén. Odtamtud se pak vrátili a nesli s sebou pro Silu a Timoteje příkaz, aby za ním co nejdřív přišli. Pavel se postavil doprostřed Areopagu a začal mluvit: „Athéňané! Jak pozoruji, jste po každé stránce lidé velmi zbožní. Když jsem totiž procházel a prohlížel vaše posvátná místa, přišel jsem také na jeden oltář s nápisem: ‚Neznámému bohu‘. Co vy tedy neznáte, a přece to ctíte, to já vám zvěstuji. Bůh, který stvořil svět i všechno, co je v něm, jako Pán nebe a země nepřebývá v chrámech, které vystavěly lidské ruce, ani si nedává posluhovat lidskýma rukama, že by něco potřeboval. Vždyť on sám dává všem život, dech i všechno. On stvořil z jednoho člověka celé lidské pokolení a dal mu bydlet všude na zemském povrchu. Předem stanovil časová období a položil hranice lidským sídlům. A to proto, aby hledali Boha, zdali by se ho snad nějak mohli dohmatat a nalézt ho. Vždyť od nikoho z nás není daleko. V něm totiž žijeme, hýbáme se a jsme. Tak to vyjádřili i někteří z vašich básníků: ‚Jsme dokonce z jeho rodu.‘ Když jsme tedy z Božího rodu, nemůžeme se přece domnívat, že božství je něco takového jako výrobek ze zlata nebo ze stříbra nebo z kamene. To je přece výtvor lidského umění a důmyslu. Bůh však zamhouřil oči nad touto dobou nevědomosti. Teď hlásá lidem, aby se všichni všude obrátili, protože stanovil den, kdy bude podle spravedlnosti soudit svět skrze muže, kterého k tomu určil. A poskytl všem důkaz pro to, aby uvěřili, tím že ho vzkřísil z mrtvých.“ Jakmile uslyšeli o vzkříšení mrtvých, jedni se tomu vysmívali a druzí řekli: „Poslechneme si tě o tom až někdy jindy.“ Tak od nich Pavel odešel. Ale někteří se ho přidrželi a přijali víru; mezi nimi člen Areopagu Diviš, pak žena, která se jmenovala Damaris, a s nimi jiní. Potom Pavel odešel z Athén a přišel do Korinta.

Žl 148,1-2.11-12.13-14a.14bcMezizpěv

Nebe i země jsou plny tvé slávy.

Nebo: Aleluja.

Chvalte Hospodina z nebes,
chvalte ho na výsostech!
Chvalte ho, všichni jeho andělé,
chvalte ho, všechny jeho zástupy!

Králové země a všechny národy,
knížata a všichni soudcové země,
jinoši a s nimi panny,
starci spolu s dětmi.

Ať chválí jméno Hospodinovo,
neboť jen jeho jméno je vznešené.
Jeho velebnost převyšuje zemi i nebe
a velikou moc dal svému lidu.

Chválou je všem svým svatým,
synům Izraele, lidu, který je mu blízký.

Srov. Jan 14,16Zpěv před evangeliem

Aleluja.

Otec vám dá jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy.

Jan 16,12-15Evangelium

Duch pravdy vás uvede do celé pravdy.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, protože z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí.“

1. preface velikonoční

Kristus je pravý velikonoční Beránek

Pro dobu velikonoční.

Ve mši velikonoční vigilie se říká: zvláště v této veliké noci; v ostatních mších po celý velikonoční oktáv: zvláště nyní, o velikonocích; od pondělí po 2. neděli velikonoční: zvláště nyní, v době velikonoční.

V: Pán s vámi.
O: I s tebou.
V: Vzhůru srdce.
O: Máme je u Pána.
V: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
abychom ti, Bože, vždycky a všude vzdávali díky;
abychom tě chválili a oslavovali
(zvláště v této veliké noci) zvláště nyní, o velikonocích (zvláště nyní, v době velikonoční).
Vždyť naše velikonoční oběť je tvůj Kristus.

On je ten Beránek, který byl zabit za hříchy světa:
svou smrtí naši smrt přemohl a svým vzkříšením obnovil život.

Skrze něho vstoupila do světa tvá radost,
a celý vesmír a mocné zástupy andělů
zpívají píseň o tvé slávě a bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Nevybraná eucharistická modlitba