Srov. 4 Ezd 2,35Vstupní antifona

Věčné světlo svítí tvým svatým, Pane,
patří jim celá věčnost. Aleluja.

Toto je muž, kterého Bůh neopustil v den zkoušky;
získal věnec slávy,
protože věrně plnil příkazy Páně,
a dosáhl tak vítězství. Aleluja.

Vstupní modlitba

Bože, tys naplnil svatého Fidela svou láskou,
takže horlivě hlásal tvé učení
a neváhal pro víru položit svůj život;
prosíme tě,
dej, ať jsme i my zakořeněni a upevněni v lásce,
a když máme účast na utrpení tvého Syna,
ať poznáme také moc jeho zmrtvýchvstání.
Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého…

Sk 9,1-20První čtení

On je nástroj, který jsem si vyvolil, aby o mně donesl zvěst pohanům.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Šavel ještě soptil hrozbami a hořel touhou zabíjet učedníky Páně. Přišel k veleknězi a vyžádal si od něho pověřující listy na synagogy v Damašku: najde-li tam některé stoupence toho vyznání, muže i ženy, aby je mohl přivést v poutech do Jeruzaléma. Když byl na cestě a už se blížil k Damašku, tu ho náhle obklopilo světlo z nebe. Padl na zem a uslyšel, že k němu mluví nějaký hlas: „Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ?“ Zeptal se: „Kdo jsi, Pane?“ Ten odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Ale vstaň a jdi do města. Tam ti bude řečeno, co máš dělat.“ Muži, kteří s ním konali tu cestu, stáli neschopní slova. Slyšeli sice hlas, ale neviděli nikoho. Šavel pak vstal ze země. Oči měl otevřené, ale nic neviděl. Vzali ho proto za ruce a dovedli do Damašku. A tři dni zůstal slepý a nic nejedl ani nepil. V Damašku žil jeden učedník, jmenoval se Ananiáš. Pán k němu ve vidění promluvil: „Ananiáši!“ On odpověděl: „Prosím, Pane.“ Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do ulice zvané Přímá a vyhledej tam v Judově domě muže, který se jmenuje Šavel z Tarsu. Právě se modlí.“ (Šavel) uzřel ve vidění muže jménem Ananiáše, jak k němu vchází a vkládá na něho ruce, aby zase viděl. Ananiáš odpověděl: „Pane, od mnoha lidí jsem slyšel, kolik zla způsobil právě tento člověk tvým věřícím v Jeruzalémě. I tady má od velekněží moc, aby dal spoutat všechny, kdo vzývají tvé jméno.“ Ale Pán mu řekl: „Jen jdi. Neboť on je nástroj, který jsem si vyvolil, aby o mně donesl zvěst pohanům, králům a Izraelitům. Já mu ovšem ukážu, jak mnoho musí pro mě vytrpět.“ Ananiáš tedy šel, vstoupil do toho domu a vložil na něho ruce se slovy: „Bratře Šavle, Pán mě poslal, Ježíš, který se ti ukázal na cestě sem. Máš zase nabýt zraku a dostat v plnosti Ducha Svatého.“ V té chvíli jako by mu šupiny spadly s očí, zase viděl a hned se dal pokřtít. Potom pojedl a vrátily se mu síly. Pak pobyl nějaký čas s učedníky v Damašku. A hned začal v synagogách hlásat Ježíše, že je to Boží Syn.

Žl 117,1.2Mezizpěv

Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.

Nebo: Aleluja.

Chvalte Hospodina, všichni lidé,
oslavujte ho, všechny národy.

Neboť mocně vládne nad námi jeho milosrdenství
a Hospodinova věrnost trvá navěky.

Jan 6,56Zpěv před evangeliem

Aleluja.

Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm, praví Pán.

Jan 6,52-59Evangelium

Mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli otcové, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“ Tak mluvil, když učil v synagoze v Kafarnau.

Modlitba nad dary

V den, kdy slavíme památku svatého mučedníka N,
přijmi, Bože, naši účast na oběti smíru a chvály,
odpusť nám naše hříchy
a nauč nás chválit tě celým životem.
Skrze Krista, našeho Pána.

2. preface velikonoční

Nový život v Kristu

Pro dobu velikonoční.

V: Pán s vámi.
O: I s tebou.
V: Vzhůru srdce.
O: Máme je u Pána.
V: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
abychom ti, Bože, vždycky a všude vzdávali díky;
abychom tě chválili a oslavovali
zvláště nyní, v době velikonoční.
Vždyť naše velikonoční oběť je tvůj Kristus.

Jeho smrtí je naše smrt přemožena,
v jeho vzkříšení je všechen život vzkříšen.
V něm nám vyšlo Slunce, které osvěcuje všechno,
v něm se otevřela brána, která vede k tobě.

Skrze něho vstoupila do světa tvá radost,
a celý vesmír a mocné zástupy andělů
zpívají píseň o tvé slávě a bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Jan 12,24–25Antifona k příjímání

Jestliže pšeničné zrno
nepadne do země a neodumře,
zůstane samo;
odumře‑li však, přinese hojný užitek.
Aleluja.

Srov. Žl 116B(115),15nebo

Drahocenná je v Hospodinových očích
smrt jeho svatých. Aleluja.

Modlitba po přijímání

Účastí na svátostné hostině
zvěstujeme, Bože, umučení a smrt tvého Syna
a prosíme tě:
dej, ať máme se svatými mučedníky podíl
i na jeho vzkříšení a slávě.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.