Srov. Iz 55,1; 12,3Vstupní antifona
Vy, kteří žízníte, pojďte k vodě, praví Hospodin, s radostí budete vážit vodu z pramenů spásy.
Vstupní modlitba
Bože, veď nás,
ať prožíváme postní dobu s opravdovou zbožností,
abychom byli dobře připraveni
přijmout velikonoční poselství
o našem vykoupení a vydávat o něm svědectví.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...
Ez 47,1-9.12První čtení
Viděl jsem vodu vytékající z chrámu; a všichni, k nimž se tato voda dostala, se uzdravili.
Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Anděl mě zavedl ke vchodu do chrámu, a hle – pod chrámovým prahem prýštila voda směrem na východ – na východ totiž bylo chrámové průčelí – voda stékala pod pravou chrámovou stranou na jih od oltáře. Pak mě vyvedl severní branou a venku mě vedl až k vnější bráně směřující na východ, a hle – voda vytékala z jižní strany. Anděl vyšel ven směrem k východu, měl v ruce měřicí provazec a naměřil tisíc loket a dal mi přebrodit vodu: sahala ke kotníkům. Naměřil opět tisíc loket a dal mi přebrodit vodu: sahala ke kolenům, a naměřil zase tisíc loket a dal mi ji přebrodit: sahala k bokům. Naměřil dalších tisíc loket: byla to řeka, kterou jsem nemohl přebrodit, neboť voda tak vzrostla, že se dala jen přeplavat, byla to řeka, která se přebrodit nedala. Tu mi řekl: „Jistě ses díval, synu člověka!“ Pak mě přivedl zpět na břeh řeky. Když jsem se vrátil zpět, viděl jsem na břehu řeky veliké množství stromoví z obou stran. Řekl mi: „Tato voda, která vytéká do východní krajiny, stéká do pouště a končí v moři ve slaných vodách a jeho voda je tím uzdravena. Kamkoli se řeka dostane, oživnou všichni živočichové, kteří se v ní hemží; velmi mnoho ryb bude tam, kam se dostane tato voda, a vše se uzdraví. Nad řekou pak, na jejím břehu z obou stran vzroste všeliké ovocné stromoví; neopadne jeho listí, nepřestane jeho ovoce; každý měsíc ponese čerstvé plody, neboť jeho voda bude vytékat ze svatyně: jeho ovoce bude pokrmem, lékem jeho listí.“
Žl 46,2-3.5-6.8-9Mezizpěv
S námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
Bůh je naše útočiště a síla,
osvědčil se jako nejlepší pomocník v nouzi.
Proto se nebojíme, i kdyby se kácela země,
i kdyby se hory řítily do hlubin moře.
Proudy bystřin jsou k radosti Božímu městu,
přesvatému stánku Nejvyššího,
Bůh je v jeho středu, nepohne se,
od časného jitra ho Bůh bude chránit.
S námi je Hospodin zástupů,
Bůh Jakubův je naší tvrzí.
Pojďte, pozorujte Boží skutky,
které učinil k úžasu země.

Žl 51,12a.14aZpěv před evangeliem
Stvoř mi čisté srdce, Bože! Vrať mi radost ze své ochrany.
Jan 5,1-3a.5-16Evangelium
Hned byl ten člověk uzdraven.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Byly židovské svátky a Ježíš se odebral vzhůru do Jeruzaléma. V Jeruzalémě u Ovčí brány je rybník, hebrejsky zvaný Bethzatha, s pěti podloubími. V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých. Byl tam jeden člověk, ten byl nemocný už osmatřicet let. Když ho Ježíš viděl, jak tam leží, a poznal, že je tak nemocný už dlouho, zeptal se ho: „Chceš být zdráv?“ Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se voda rozvíří. Než tam dojdu já, jiný už tam sestoupí přede mnou.“ Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lehátko a choď!“ A hned byl ten člověk uzdraven, vzal svoje lehátko a chodil. Ten den však byla sobota. Proto židé tomu uzdravenému namítli: „Je sobota! Nesmíš nosit lehátko!“ Odpověděl jim: „Ten, kdo mě uzdravil, mi řekl: ‚Vezmi své lehátko a choď!‘„ Zeptali se ho: „Kdo je ten člověk, který ti řekl: ‚Vezmi ho a choď‘?“ Ale ten uzdravený nevěděl, kdo to je. Ježíš se totiž vzdálil, protože na tom místě bylo mnoho lidí. Později ho Ježíš potkal v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nestihlo něco horšího!“ Ten člověk odešel a oznámil židům, že ho uzdravil Ježíš. Proto židé Ježíše pronásledovali, že dělal takové věci v sobotu.
Modlitba nad dary
Bože, klademe na oltář tyto dary,
které máme od tebe;
přijmi je jako projev naší vděčnosti za všechno,
čím se staráš o náš pozemský život,
a dej, ať se nám stanou lékem,
který nás uzdraví, abychom mohli žít věčně.
Skrze Krista, našeho Pána.
1. preface postní
Duchovní smysl postní doby
Pro mše v době postní, zvláště pro neděle, pokud pro ně není určena jiná preface.
V: Pán s vámi.
O: I s tebou.
V: Vzhůru srdce.
O: Máme je u Pána.
V: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.
Neboť ty nám vždy znovu dáváš milost pokání,
ty chceš, abychom se připravovali v zbožnosti a horlivé lásce
na slavnost velikonočních tajemství.
V nich jsme dostali počátek tvého života,
v nich rosteme k plnosti tvého synovství
skrze našeho Pána Ježíše Krista.
Skrze něho tě chválíme
a se všemi nebeskými zástupy
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
1. eucharistická modlitba „o smíření”
Eucharistická modlitba začíná dialogem před prefací. Kněz rozepne ruce a řekne:
Pán s vámi.
Lid mu odpoví:
I s tebou.
Kněz pozdvihne ruce a pokračuje:
Vzhůru srdce.
Lid:
Máme je u Pána.
Kněz s rozpjatýma rukama dodá:
Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
Lid:
Je to důstojné a spravedlivé.
Potom kněz s rozpjatýma rukama zpívá nebo říká prefaci. Následující preface se může někdy zaměnit za jinou, která se vztahuje k pokání a obrácení, například za některou z prefací pro postní dobu.
Vpravdě je spravedlivé,
Bože, abychom ti vzdávali díky
pro tvou nekonečnou dobrotu.
Ty nikdy nepřestáváš volat hříšníky
a vyzýváš je,
aby se obnovili v tvém Duchu.
Tím, že nám stále odpouštíš,
zjevuješ svou všemohoucnost.
Člověk mnohokrát porušil smlouvu s tebou,
tys ho však neopustil,
ale skrze svého Syna Ježíše
jsi ustanovil smlouvu novou a nezrušitelnou.
I nám nabízíš čas smíření a pokoje.
My se zcela svěřujeme tvému milosrdenství
a tím znovu nacházíme cestu k tobě.
Ty nám skrze svého Svatého Ducha
dáváš v Kristu nový život,
abychom neustále chválili tvé jméno
a sloužili našim bratřím a sestrám.
Oslavujeme tajemství tvé dobrotivosti,
radujeme se z našeho vykoupení
a spolu s anděly a svatými
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:
Na konci preface kněz sepne ruce a spolu s lidem zpívá nebo říká:
Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů. Nebe i země jsou plny tvé slávy. Hosana na výsostech. Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně. Hosana na výsostech.
Kněz s rozpjatýma rukama říká:
Otče, ty jsi vpravdě svatý. Od počátku dáváš člověku poznat svou lásku a chceš, abychom i my byli svatí.
Sepne ruce, vztáhne je nad dary a říká:
Shlédni na lid, shromážděný kolem tvého stolu a sešli svého Ducha na tyto dary,
sepne ruce, dělá znamení kříže nad chlebem a kalichem a říká:
aby se staly tělem a † krví tvého milovaného Syna, Ježíše Krista.
Sepne ruce.
Pro svůj hřích jsme byli mrtví a neschopní přiblížit se k tobě. Tys nám však dal důkaz svého nekonečného milosrdenství, když se tvůj Syn, jediný spravedlivý, vydal do našich rukou a nechal se přibít na kříž. Dříve než rozepjal ruce mezi nebem a zemí, slavil se svými učedníky velikonoční hostinu a ustanovil znamení věčné smlouvy.
V následujících textech je třeba pronášet slova Páně jasně a srozumitelně, jak to vyžaduje jejich povaha.
Při večeři
vezme chléb, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
vzal chléb, vzdal ti díky, lámal, dával jim a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A JEZTE Z TOHO VŠICHNI: TOTO JE MOJE TĚLO, KTERÉ SE ZA VÁS VYDÁVÁ.
Ukáže lidu tělo Páně, položí ho znovu na paténu a pokleknutím ho pozdraví.
Potom vezme kalich, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
Protože věděl, že svou krví, prolitou na kříži, smíří všechno,
vzal po večeři kalich naplněný vínem, v modlitbě požehnání ti vzdal díky, dal jej svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A PIJTE Z NĚHO VŠICHNI: TOTO JE KALICH MÉ KRVE, KTERÁ SE PROLÉVÁ ZA VÁS A ZA VŠECHNY NA ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. TOTO JE SMLOUVA NOVÁ A VĚČNÁ. TO KONEJTE NA MOU PAMÁTKU.
Ukáže lidu kalich s krví Páně, postaví ho znovu na korporál a pokleknutím ho pozdraví.
Potom řekne:
Tajemství víry.
A lid pokračuje zvoláním:
Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Kdykoli jíme tento chléb a kdykoli pijeme tento kalich, zvěstujeme tvou smrt a čekáme na tvůj příchod, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením, Ježíši Kriste, Spasiteli světa.
Potom kněz s rozpjatýma rukama říká:
Proto na památku smrti a vzkříšení tvého Syna, našeho velikonočního Beránka a Dárce pokoje, v očekávání jeho požehnaného příchodu na konci věků, přinášíme ti, Bože pravý a věrný, tuto oběť, která je pramenem smíření pro všechny lidi.
Shlédni, Otče, na tuto svou rodinu; ty ji shromažďuješ a dáváš jí účast na jediné oběti tvého Krista. Dej, ať v síle Ducha Svatého překonáváme každé rozdělení a každou nesvornost, ať jsme jedno tělo a jedna duše.
Zachovej nás všechny ve společenství víry a lásky spolu s naším papežem N a s naším biskupem N.
Pomáhej nám připravovat příchod tvého království až do dne, kdy tě ve společenství svatých uvidíme tváří v tvář spolu s blahoslavenou Pannou Marií, tvými apoštoly, se svatým N i s našimi zemřelými bratry a sestrami, které svěřujeme tvému milosrdenství.
Potom bude všechno stvoření vysvobozeno z poroby hříchu a smrti a my ti budeme navěky zpívat chvalozpěv
sepne ruce
skrze tvého Syna, Ježíše Krista.
Vezme paténu s hostiemi a kalich, pozdvihne je a říká:
Skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Lid zvolá:
Amen.
OBŘADY PŘIJÍMÁNÍ
Kněz se sepjatýma rukama říká:
Podle Spasitelova příkazu a podle jeho božského učení odvažujeme se modlit:
Nebo:
Pomodleme se, jak nás Pán Ježíš naučil (jak nás naučil náš Pán, Ježíš Kristus):
Nebo:
Pán Ježíš řekl: Proste, a bude vám dáno. S důvěrou v jeho slovo se pomodleme k nebeskému Otci:
Nebo:
Když jsme byli pokřtěni, (nepřijali jsme ducha otroctví, abychom se znovu báli, ale) přijali jsme Ducha synovství, v němž smíme Boha nazývat Otcem. Proto se teď s důvěrou pomodleme, jak nás naučil Pán Ježíš:
Nebo:
Ve společenství se všemi, kdo vyznávají Kristovo jméno, pomodleme se modlitbu, kterou nám odkázal Pán Ježíš:
Rozepne ruce a spolu s lidem pokračuje:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Dále pokračuje kněz sám a s rozpjatýma rukama říká:
Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, a dej našim dnům svůj mír. Smiluj se nad námi a pomoz nám: Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu, ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem a s nadějí očekáváme požehnaný příchod našeho Spasitele Ježíše Krista.
Sepne ruce. Lid zakončí modlitbu zvoláním:
Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.
Potom kněz s rozpjatýma rukama říká nahlas:
Pane Ježíši Kriste, tys řekl svým apoštolům: Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám. Nehleď tedy na naše hříchy, ale na víru své církve, a podle své vůle ji naplňuj pokojem a veď k jednotě. Sepne ruce. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Lid odpovídá:
Amen.
Kněz obrácen k lidu rozepne a znovu sepne ruce, přitom říká:
Pokoj Páně ať zůstává vždycky s vámi.
Lid odpovídá:
I s tebou.
Potom může jáhen nebo kněz vyzvat věřící následujícími nebo podobnými slovy, aby se navzájem pozdravili a ujistili se vzájemnou láskou:
Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje.
A všichni se navzájem pozdraví způsobem, který je v místě obvyklý, např. podáním ruky se slovy Pokoj s tebou. Kněz dá pozdravení pokoje jáhnovi nebo přisluhujícímu.
Kněz vezme hostii, láme ji nad paténou, vpouští malý úlomek do kalicha a potichu říká:
Svátost Kristova těla a jeho krve ať nám slouží k věčnému životu.
Přitom se zpívá nebo říká:
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, daruj nám pokoj.
Pokud lámání trvá delší dobu, může se toto volání opakovat vícekrát. Poslední zvolání však vždy končí slovy: daruj nám pokoj.
Po vpuštění částečky hostie do kalicha kněz se sepjatýma rukama potichu říká:
Pane Ježíši Kriste, Synu Boha živého, tys naplnil Otcovu vůli a v Duchu Svatém jsi dal svou smrtí život celému světu. Skrze své tělo a svou krev vysvoboď i mě ze všech mých nepravostí a zbav mě všeho zlého; ať vždycky miluji tvá přikázání a nikdy se od tebe neodloučím.
Nebo:
Pro tvou lásku tě prosím, Pane Ježíši Kriste, ať přijímání tvého těla a tvé krve není mým odsouzením, ale mou ochranou a lékem pro duši i tělo.
Kněz poklekne, vezme hostii, drží ji trochu pozdvihnutou nad paténou a obrácen k lidu nahlas říká:
Hle, Beránek Boží, ten, který na sebe vzal hříchy světa. Blahoslavení, kdo jsou pozváni k večeři Beránkově.
A spolu s lidem pokračuje:
Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena.
Žl 23,1-2Antifona k příjímání
Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout.
Modlitba po přijímání
Prosíme tě, Bože,
dej, ať nás očistí a obnoví svátost,
kterou přijímáme,
aby nám byla trvalým zdrojem síly
pro tělo i pro duši.
Skrze Krista, našeho Pána.
Modlitba nad lidem
Dopřej, milosrdný Bože,
aby ti tvůj lid byl vždy oddaný
a z tvé laskavosti ustavičně dostával to, co mu pomáhá.
Skrze Krista, našeho Pána.