Iz 58,1-9aPrvní čtení

Či není půst, jaký si přeji, spíš toto?

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Toto řekl Pán, Bůh: „Volej plným hrdlem, nepřestávej, jak polnice povznes svůj hlas! Vyčti mému lidu jeho nepravost, Jakubovu domu jeho hříchy! Neboť den co den mě hledají a usilují poznat mé cesty jako lid, který jedná spravedlivě a neopouští zákon svého Boha. Žádají ode mě spravedlivé soudy a touží po blízkosti Boha. ‚Proč se postíme, když to nevidíš, proč se trápíme, když na to nedbáš?‘ Hle, v postní dny vyřizujete své záležitosti a trýzníte všechny své dělníky! Hle, k sváru a hádce se postíte a bijete zločinnou pěstí. Přestaňte se takhle postit, a váš hlas bude slyšet až do výšin. Je tohle půst, jaký se mně líbí, den, v němž se člověk umrtvuje? Sklonit hlavu jako rákos, ustlat si na žínici a prachu? Tohle nazveš postem, dnem milým Hospodinu? Či není půst, jaký si přeji, (spíš) toto: rozvázat nespravedlivá pouta, uvolnit uzly jha, utiskované propustit na svobodu, zlomit každé jařmo? Lámat svůj chléb hladovému, popřát pohostinství bloudícím ubožákům; když vidíš nahého, obléci ho, neodmítat pomoc svému bližnímu? Tehdy vyrazí tvé světlo jak zora, tvá jizva se brzy zacelí. Před tebou půjde tvá spravedlnost a za tebou Boží sláva. Tehdy budeš volat, a Hospodin odpoví, křičet o pomoc, a on řekne: ‚Zde jsem!‘”

Žl 51,3-4.5-6a.18-19Mezizpěv

Zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství,
pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.
Úplně ze mě smyj mou vinu
a očisť mě od mého hříchu.

Neboť já svou nepravost uznávám,
můj hřích je stále přede mnou.
Jen proti tobě jsem se prohřešil,
spáchal jsem, co je před tebou zlé.

Vždyť nemáš zálibu v oběti,
kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.
Mou obětí, Bože, je zkroušený duch,
zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.

Srov. Am 5,14Zpěv před evangeliem

Hledejte dobro, a ne zlo, abyste žili, a Pán bude s vámi.

Mt 9,14-15Evangelium

Až jim ženicha vezmou, potom se budou postit.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

K Ježíšovi přišli Janovi učedníci a ptali se: „Proč se my a farizeové postíme – ale tvoji učedníci se nepostí?“ Ježíš jim odpověděl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy jim ženicha vezmou, a potom se budou postit.“

Podnět k rozjímání
Podíváme-li se na paralelní místa této epizody ve všech třech synoptických evangeliích (Mk 2,18-22 a Lk 5,33-38), můžeme si všimnout jednoho pozoruhodného detailu. Jak u Marka, tak u Matouše je otázka „Proč?“ zařazena bezprostředně před popis chování Janových učedníků a farizeů: „Proč se my a farizeové postíme?“ Popisu chování Ježíšových učedníků už otázka „Proč?“ nepředchází. Lukáš dokonce tuto otázku vůbec nezmiňuje. Před našima očima tak vyvstává důležitá skutečnost: Kdo ještě nepotkal Ježíše, musí hledat smysl toho, co koná. Ježíšovi učedníci se už nemusí ptát: „Proč konám to nebo ono?“ Už mají definitivní motivaci svého chování. Veškerá jejich „Proč?“ už mají svou odpověď v Ježíši.

4. preface postní

Užitečnost postu

Pro mše všedních dnů v době postní a pro dny postu.

V: Pán s vámi.
O: I s tebou.
V: Vzhůru srdce.
O: Máme je u Pána.
V: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.

Neboť ty se slitováváš nad naší slabostí:
když se postíme,
obnovuješ v nás kázeň a obracíš nás k sobě
a dáváš nám sílu, abychom nad zlem vítězili
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

A proto tě společně chválíme
a se všemi nebeskými zástupy voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

2. eucharistická modlitba „o smíření”

Eucharistická modlitba začíná dialogem před prefací. Kněz rozepne ruce a řekne:
Pán s vámi.
Lid mu odpoví:
I s tebou.
Kněz pozdvihne ruce a pokračuje:
Vzhůru srdce.
Lid:
Máme je u Pána.
Kněz s rozpjatýma rukama dodá:
Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
Lid:
Je to důstojné a spravedlivé.

Potom kněz s rozpjatýma rukama zpívá nebo říká prefaci. Následující preface se může někdy zaměnit za jinou, která se vztahuje k pokání a obrácení, například za některou z prefací pro postní dobu.
Děkujeme ti, Bože,
všemohoucí Otče,
a chválíme tě za to,
že jsi skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele,
vykoupil svět.

Vyznáváme tvou otcovskou lásku,
která v lidstvu, rozděleném nesváry,
stále působí a probouzí ochotu ke smíření.

Mocí svého Ducha přetváříš srdce lidí,
aby dokázali naslouchat jeden druhému,
vzájemně si podat ruce
a hledat cestu ke svornosti a jednotě.

Tobě, Otče, vděčíme za to,
že upřímná touha po dorozumění ukončuje spory,
láska přemáhá nenávist,
odpuštění vítězí nad pomstou.

A proto ti bez ustání děkujeme,
s anděly a svatými ti zpíváme píseň chvály
a radostně voláme:

Na konci preface kněz sepne ruce a spolu s lidem zpívá nebo říká:
Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů. Nebe i země jsou plny tvé slávy. Hosana na výsostech. Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně. Hosana na výsostech.

Kněz s rozpjatýma rukama říká:
Požehnaný jsi, Bože, všemohoucí Otče, Pane nebe a země. Vzdáváme ti chválu skrze tvého Syna, Ježíše Krista. On přišel v tvém jménu, on je tvé slovo záchrany, v něm jsi podal ruku hříšníkům, v něm jsi nám ukázal cestu pokoje. Bože, náš Otče, my jsme se od tebe vzdálili, ty nás však nikdy neopouštíš. Tvůj Syn pro nás zemřel na kříži. Jeho obětí jsi nás opět přivedl k sobě a chceš, abychom se i my darovali tobě a bližním. Proto s vděčností slavíme tajemství smíření a prosíme tě:
Sepne ruce, vztáhne je nad dary a říká:
Posvěť mocí svého Ducha dary, které ti církev přináší, aby
sepne ruce, dělá znamení kříže nad chlebem a kalichem a říká:
naplnila příkaz † tvého Syna.
Sepne ruce.

Pro svůj hřích jsme byli mrtví a neschopní přiblížit se k tobě. Tys nám však dal důkaz svého nekonečného milosrdenství, když se tvůj Syn, jediný spravedlivý, vydal do našich rukou a nechal se přibít na kříž. Dříve než rozepjal ruce mezi nebem a zemí, slavil se svými učedníky velikonoční hostinu a ustanovil znamení věčné smlouvy.

V následujících textech je třeba pronášet slova Páně jasně a srozumitelně, jak to vyžaduje jejich povaha.
Když přišla hodina, kdy on vydal svůj život pro naše vykoupení,
vezme chléb, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
vzal při večeři do svých rukou chléb, vzdal ti díky a požehnal, lámal, dával svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A JEZTE Z TOHO VŠICHNI: TOTO JE MOJE TĚLO, KTERÉ SE ZA VÁS VYDÁVÁ.
Ukáže lidu tělo Páně, položí ho znovu na paténu a pokleknutím ho pozdraví.

Potom vezme kalich, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
Tehdy vzal také kalich, velebil tvé milosrdenství, dal jej svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A PIJTE Z NĚHO VŠICHNI: TOTO JE KALICH MÉ KRVE, KTERÁ SE PROLÉVÁ ZA VÁS A ZA VŠECHNY NA ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. TOTO JE SMLOUVA NOVÁ A VĚČNÁ. TO KONEJTE NA MOU PAMÁTKU.
Ukáže lidu kalich s krví Páně, postaví ho znovu na korporál a pokleknutím ho pozdraví.

Potom řekne:
Tajemství víry.
A lid pokračuje zvoláním:
Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Kdykoli jíme tento chléb a kdykoli pijeme tento kalich, zvěstujeme tvou smrt a čekáme na tvůj příchod, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením, Ježíši Kriste, Spasiteli světa.

Potom kněz s rozpjatýma rukama říká:
Otče, nyní konáme, co nám tvůj Syn v lásce odkázal: Připomínáme si jeho smrt a zmrtvýchvstání a přinášíme ti oběť smíření, kterou jsi svěřil své církvi. Prosíme tě, Otče svatý, přijmi s touto obětí i nás, vždyť máme účast na této hostině.

Daruj nám svého Svatého Ducha: ať odstraňuje, co nás dělí, a vede nás cestou svornosti, ať činí tvou církev znamením jednoty a nástrojem pokoje.
Duch Svatý, který je poutem lásky, ať nás zachová ve společenství s naším papežem N, naším biskupem N a všemi biskupy, kněžími a jáhny a celým křesťanským lidem.

Přijmi do svého království naše bratry a sestry, kteří zesnuli v Kristu, i všechny zemřelé, neboť ty znáš jejich víru. Jako jsi nás shromáždil kolem stolu svého Syna, tak přiveď lidi všech národů a jazyků k hostině trvalého smíření v novém Jeruzalémě. Tam se budeme spolu s Pannou Marií, tvými apoštoly a svatými radovat v plnosti pokoje
sepne ruce
našeho Pána Ježíše Krista.

Vezme paténu s hostiemi a kalich, pozdvihne je a říká:
Skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Lid zvolá:
Amen.

OBŘADY PŘIJÍMÁNÍ
Kněz se sepjatýma rukama říká:
Podle Spasitelova příkazu a podle jeho božského učení odvažujeme se modlit:
Nebo:
Pomodleme se, jak nás Pán Ježíš naučil (jak nás naučil náš Pán, Ježíš Kristus):
Nebo:
Pán Ježíš řekl: Proste, a bude vám dáno. S důvěrou v jeho slovo se pomodleme k nebeskému Otci:
Nebo:
Když jsme byli pokřtěni, (nepřijali jsme ducha otroctví, abychom se znovu báli, ale) přijali jsme Ducha synovství, v němž smíme Boha nazývat Otcem. Proto se teď s důvěrou pomodleme, jak nás naučil Pán Ježíš:
Nebo:
Ve společenství se všemi, kdo vyznávají Kristovo jméno, pomodleme se modlitbu, kterou nám odkázal Pán Ježíš:
Rozepne ruce a spolu s lidem pokračuje:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Dále pokračuje kněz sám a s rozpjatýma rukama říká:
Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, a dej našim dnům svůj mír. Smiluj se nad námi a pomoz nám: Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu, ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem a s nadějí očekáváme požehnaný příchod našeho Spasitele Ježíše Krista.
Sepne ruce. Lid zakončí modlitbu zvoláním:
Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.
Potom kněz s rozpjatýma rukama říká nahlas:
Pane Ježíši Kriste, tys řekl svým apoštolům: Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám. Nehleď tedy na naše hříchy, ale na víru své církve, a podle své vůle ji naplňuj pokojem a veď k jednotě. Sepne ruce. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Lid odpovídá:
Amen.
Kněz obrácen k lidu rozepne a znovu sepne ruce, přitom říká:
Pokoj Páně ať zůstává vždycky s vámi.
Lid odpovídá:
I s tebou.
Potom může jáhen nebo kněz vyzvat věřící následujícími nebo podobnými slovy, aby se navzájem pozdravili a ujistili se vzájemnou láskou:
Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje.
A všichni se navzájem pozdraví způsobem, který je v místě obvyklý, např. podáním ruky se slovy Pokoj s tebou. Kněz dá pozdravení pokoje jáhnovi nebo přisluhujícímu.
Kněz vezme hostii, láme ji nad paténou, vpouští malý úlomek do kalicha a potichu říká:
Svátost Kristova těla a jeho krve ať nám slouží k věčnému životu.
Přitom se zpívá nebo říká:
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, daruj nám pokoj.
Pokud lámání trvá delší dobu, může se toto volání opakovat vícekrát. Poslední zvolání však vždy končí slovy: daruj nám pokoj.
Po vpuštění částečky hostie do kalicha kněz se sepjatýma rukama potichu říká:
Pane Ježíši Kriste, Synu Boha živého, tys naplnil Otcovu vůli a v Duchu Svatém jsi dal svou smrtí život celému světu. Skrze své tělo a svou krev vysvoboď i mě ze všech mých nepravostí a zbav mě všeho zlého; ať vždycky miluji tvá přikázání a nikdy se od tebe neodloučím.
Nebo:
Pro tvou lásku tě prosím, Pane Ježíši Kriste, ať přijímání tvého těla a tvé krve není mým odsouzením, ale mou ochranou a lékem pro duši i tělo.
Kněz poklekne, vezme hostii, drží ji trochu pozdvihnutou nad paténou a obrácen k lidu nahlas říká:
Hle, Beránek Boží, ten, který na sebe vzal hříchy světa. Blahoslavení, kdo jsou pozváni k večeři Beránkově.
A spolu s lidem pokračuje:
Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena.