1 Sam 24,3-21První čtení

Nevztáhnu proti němu ruku; on je pomazaný od Hospodina.

Čtení z první knihy Samuelovy.

Saul vzal tři tisíce mužů vybraných z celého Izraele a táhl směrem ke skalám Kamzíků hledat Davida a jeho lidi. Přišel k ovčím ohradám, které byly při cestě. Tam byla jeskyně a Saul do ní odešel na stranu. Hlouběji v jeskyni seděl David a jeho družina. Davidovi mužové řekli: "To je den, o kterém ti praví Hospodin: Hle, vydávám tvého nepřítele do tvých rukou, nalož s ním podle své libosti." On však mužům odpověděl: "Hospodin mě chraň učinit takovou věc svému pánu, pomazanému od Hospodina. Vztáhnout proti němu ruku! On je pomazaný od Hospodina!" David pak ostře pokáral své muže a nedovolil, aby se dopustili zlého proti Saulovi. Nato David povstal a potají uřezal Saulovi kraj pláště. Potom však David pocítil v srdci výčitky, že uřezal Saulovi kraj pláště. Saul pak vstal a vyšel z jeskyně a ubíral se svou cestou. I David potom vstal, vyšel z jeskyně a křičel za Saulem: "Můj pane, králi!" Saul se ohlédl a David padl tváří na zem a poklonil se. David pak řekl Saulovi: "Proč dáš na řeči lidí, kteří říkají: ,David usiluje o tvé neštěstí!' Hle, dnes můžeš vidět na vlastní oči, že tě Hospodin vydal v jeskyni do mých rukou. Vzepřel jsem se proti tomu, abych tě zabil, měl jsem s tebou soustrast a řekl jsem si: Nevztáhnu ruku na svého pána, protože je pomazaný od Hospodina a můj otec. Jen pohleď, podívej se na kraj svého pláště v mé ruce! Když jsem řezal konec tvého pláště a nezabil jsem tě, poznej a pochop, že v mém jednání není zloby ani zrady. Nikdy jsem se proti tobě neprovinil, ty však mně ukládáš o život, chceš mi ho vzít. Nechť rozsoudí Hospodin mezi mnou a tebou a nechť mě pomstí Hospodin na tobě, moje ruka se však proti tobě nepozvedne. Jak se říká ve starém přísloví: ‚Od špatných lidí vychází špatnost!‘ Moje ruka se proti tobě nepozvedne. Za kým vyšel izraelský král? Za kým se honíš? Za psí mrchou, za jednou blechou? Hospodin buď soudcem, nechť soudí mezi mnou a tebou, on vidí a ujme se mé pře a vysvobodí mě z tvé ruky!" Když David skončil tyto řeči k Saulovi, řekl Saul: "Není to tvůj hlas, můj synu Davide?" Saul začal hlasitě plakat. Pravil pak Davidovi: "Jsi spravedlivější než já, neboť tys mi prokázal dobro, a já jsem ti způsobil zlo. A dnes jsi to dobro, které jsi mi prokázal, přivedl k vrcholu, neboť jsi mě nezabil, když mě Hospodin vydal do tvé moci. Kdo také nechá odejít svého nepřítele v dobrém, když ho nalezne? Kéž ti proto Hospodin prokáže dobro oplátkou za tento den, za to, co jsi pro mě udělal! A nyní už vím, že jistě budeš kralovat a v tvých rukou natrvalo bude královská moc nad Izraelem."

Žl 57,2.3-4.6+11Mezizpěv

Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se!

Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se,
neboť k tobě se utíká má duše,
uchyluji se do stínu tvých křídel,
dokud se nepřežene zkáza.

Volám k svrchovanému Bohu,
k Bohu, který mi prokazuje dobro.
Ať zasáhne z nebe a zachrání mě,
ať zahanbí ty, kteří se na mě sápou,
ať Bůh sešle svou milost a věrnost.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože,
nad celou zemí nechť je tvá sláva!
Protože tvá milost je veliká až k nebi,
tvá věrnost až do oblak.

2 Kor 5,19Zpěv před evangeliem

Aleluja.

Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou a nás pověřil kázáním o tomto usmíření.

Mk 3,13-19Evangelium

Zavolal k sobě ty, které sám chtěl, aby byli s ním.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Ježíš vystoupil na horu, zavolal k sobě ty, které sám chtěl, a (oni) přišli k němu. A ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, protože je chtěl posílat kázat, a to s mocí vyhánět zlé duchy. (Ustanovil těchto dvanáct:) Petra - to jméno dal Šimonovi, Jakuba, (syna) Zebedeova, a jeho bratra Jana - ty pojmenoval Boanerges, to je "Synové hromu", Ondřeje a Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba, syna Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského a Jidáše Iškariotského, který ho pak zradil.

2. preface obecná

Stvoření, hřích a vykoupení

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.

Neboť tvá dobrota člověka stvořila,
spravedlnost odsoudila
a tvé milosrdenství vykoupilo
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Skrze něho tě chválíme a oslavujeme
a se všemi nebeskými zástupy radostně voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

2. eucharistická modlitba

Kněz s rozpjatýma rukama říká:
Vpravdě jsi svatý, Bože, jsi pramen všeho posvěcení.
Sepne ruce, vztáhne je nad dary a říká:
Proto prosíme: Sešli rosu svého Ducha také na tyto dary a posvěť je,
sepne ruce, dělá znamení kříže nad chlebem a kalichem a říká:
ať se nám stanou tělem a † krví našeho Pána, Ježíše Krista.
Sepne ruce.

V následujících textech je třeba pronášet slova Páně jasně a srozumitelně, jak to vyžaduje jejich povaha.
Neboť on, když se vydával na smrt,
vezme chléb, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
vzal při večeři chléb, vzdal ti díky, lámal, dával svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A JEZTE Z TOHO VŠICHNI: TOTO JE MOJE TĚLO, KTERÉ SE ZA VÁS VYDÁVÁ.
Ukáže lidu tělo Páně, položí ho znovu na paténu a pokleknutím ho pozdraví.

Potom vezme kalich, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:
Po večeři vzal také kalich, znovu ti vzdal díky, dal svým učedníkům a řekl:
trochu se skloní
VEZMĚTE A PIJTE Z NĚHO VŠICHNI: TOTO JE KALICH MÉ KRVE, KTERÁ SE PROLÉVÁ ZA VÁS A ZA VŠECHNY NA ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. TOTO JE SMLOUVA NOVÁ A VĚČNÁ. TO KONEJTE NA MOU PAMÁTKU.
Ukáže lidu kalich s krví Páně, postaví ho znovu na korporál a pokleknutím ho pozdraví.

Potom řekne:
Tajemství víry.
A lid pokračuje zvoláním:
Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Kdykoli jíme tento chléb a kdykoli pijeme tento kalich, zvěstujeme tvou smrt a čekáme na tvůj příchod, Pane Ježíši Kriste.
Nebo:
Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením, Ježíši Kriste, Spasiteli světa.

Potom kněz s rozpjatýma rukama říká:
Proto konáme, Otče, památku smrti a vzkříšení tvého Syna, obětujeme ti chléb života a kalich spásy a vzdáváme díky za to, že smíme stát před tebou a můžem ti sloužit. A v pokoře tě prosíme: Ať nás všechny, kdo máme účast na těle a krvi Kristově, shromáždí a sjednotí Duch Svatý.

Pamatuj, Bože, na svou církev po celém světě; veď ji k dokonalosti lásky v jednotě s naším papežem N, naším biskupem N  zde se mohou jmenovat také pomocní a světicí biskupové a se všemi, kdo jsou pověřeni, aby v tvé církvi konali službu.
Pamatuj také na naše bratry a sestry, zesnulé v naději ve vzkříšení, a na všechny, kdo zemřeli v tvém slitování; přijmi je do svého světla, ať vidí tvou tvář.

Smiluj se nad námi nade všemi: dej nám věčný život ve společenství se svatou Pannou a Bohorodičkou Marií, s jejím snoubencem svatým Josefem, s tvými apoštoly a se všemi spravedlivými od počátku světa; ať tě s nimi chválíme a oslavujeme
sepne ruce
skrze tvého Syna, Ježíše Krista.

Vezme paténu s hostiemi a kalich, pozdvihne je a říká:
Skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Lid zvolá:
Amen.

OBŘADY PŘIJÍMÁNÍ

Kněz se sepjatýma rukama říká:
Podle Spasitelova příkazu a podle jeho božského učení odvažujeme se modlit:
Nebo:
Pomodleme se, jak nás Pán Ježíš naučil (jak nás naučil náš Pán, Ježíš Kristus):
Nebo:
Pán Ježíš řekl: Proste, a bude vám dáno. S důvěrou v jeho slovo se pomodleme k nebeskému Otci:
Nebo:
Když jsme byli pokřtěni, (nepřijali jsme ducha otroctví, abychom se znovu báli, ale) přijali jsme Ducha synovství, v němž smíme Boha nazývat Otcem. Proto se teď s důvěrou pomodleme, jak nás naučil Pán Ježíš:
Nebo:
Ve společenství se všemi, kdo vyznávají Kristovo jméno, pomodleme se modlitbu, kterou nám odkázal Pán Ježíš:
Rozepne ruce a spolu s lidem pokračuje:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Dále pokračuje kněz sám a s rozpjatýma rukama říká:
Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, a dej našim dnům svůj mír. Smiluj se nad námi a pomoz nám: Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu, ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem a s nadějí očekáváme požehnaný příchod našeho Spasitele Ježíše Krista.
Sepne ruce. Lid zakončí modlitbu zvoláním:
Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.
Potom kněz s rozpjatýma rukama říká nahlas:
Pane Ježíši Kriste, tys řekl svým apoštolům: Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám. Nehleď tedy na naše hříchy, ale na víru své církve, a podle své vůle ji naplňuj pokojem a veď k jednotě. Sepne ruce. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Lid odpovídá:
Amen.
Kněz obrácen k lidu rozepne a znovu sepne ruce, přitom říká:
Pokoj Páně ať zůstává vždycky s vámi.
Lid odpovídá:
I s tebou.
Potom může jáhen nebo kněz vyzvat věřící následujícími nebo podobnými slovy, aby se navzájem pozdravili a ujistili se vzájemnou láskou:
Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje.
A všichni se navzájem pozdraví způsobem, který je v místě obvyklý, např. podáním ruky se slovy Pokoj s tebou. Kněz dá pozdravení pokoje jáhnovi nebo přisluhujícímu.
Kněz vezme hostii, láme ji nad paténou, vpouští malý úlomek do kalicha a potichu říká:
Svátost Kristova těla a jeho krve ať nám slouží k věčnému životu.
Přitom se zpívá nebo říká:
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, daruj nám pokoj.
Pokud lámání trvá delší dobu, může se toto volání opakovat vícekrát. Poslední zvolání však vždy končí slovy: daruj nám pokoj.
Po vpuštění částečky hostie do kalicha kněz se sepjatýma rukama potichu říká:
Pane Ježíši Kriste, Synu Boha živého, tys naplnil Otcovu vůli a v Duchu Svatém jsi dal svou smrtí život celému světu. Skrze své tělo a svou krev vysvoboď i mě ze všech mých nepravostí a zbav mě všeho zlého; ať vždycky miluji tvá přikázání a nikdy se od tebe neodloučím.
Nebo:
Pro tvou lásku tě prosím, Pane Ježíši Kriste, ať přijímání tvého těla a tvé krve není mým odsouzením, ale mou ochranou a lékem pro duši i tělo.
Kněz poklekne, vezme hostii, drží ji trochu pozdvihnutou nad paténou a obrácen k lidu nahlas říká:
Hle, Beránek Boží, ten, který na sebe vzal hříchy světa. Blahoslavení, kdo jsou pozváni k večeři Beránkově.
A spolu s lidem pokračuje:
Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena.