Flp 2,10–11Vstupní antifona

Při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno
na nebi, na zemi i v podsvětí
a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat:
Ježíš Kristus je Pán.

Vstupní modlitba

Bože, tys založil spásu lidského rodu
na vtělení svého Slova;
ať na tvém lidu spočine slitování, o něž tě prosíme:
ať všichni poznají, že není žádné jiné jméno,
které bychom měli vzývat,
než jméno tvého jednorozeného Syna.
Neboť on s tebou…

Flp 2,1-11První čtení

Budete stejně smýšlet a bude vás všechny pojit jedna láska.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.

(Bratři!)
Jestliže je u vás trochu křesťanské snahy druhé těšit, trochu láskyplného povzbuzení, nějaké duchovní společenství a trochu srdečné účasti, dovršte mou radost tím, že budete stejně smýšlet, že vás bude všechny pojit jedna láska, že budete svorní a jednomyslní. Nic nedělejte z hašteřivosti nebo touhy po prázdné slávě, ale z pokory ať každý z vás pokládá druhého za lepšího, než je sám. Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých.
Mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš: ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.

Žl 8,4-5.6-7.8-9 Odp.: 2aMezizpěv

Hospodine, náš Pane,
jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi.

Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů,
na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil:
Co je člověk, že na něho myslíš,
co je smrtelník, že se o něho staráš?

Učinils ho jen o málo menším, než jsou andělé,
ověnčils ho ctí a slávou,
dals mu vládnout nad dílem svých rukou,
položils mu k nohám všechno:

Ovce i veškerý dobytek,
k tomu i polní zvířata,
ptáky na nebi a ryby v moři,
vše, co se hemží na stezkách moří.

Mt 1,21Zpěv před evangeliem

Aleluja.

Dítě, které počala, je z Ducha Svatého.
Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš.

Lk 2,21-24Evangelium

Dali mu jméno Ježíš.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než bylo počato v mateřském lůně.
Když nadešel den jejich očišťování podle Mojžíšova Zákona, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby ho představili Pánu, jak je psáno v Zákoně Páně: ‚Všechno prvorozené mužského rodu ať je zasvěceno Pánu!‘ Přitom chtěli také podat oběť, jak je to nařízeno v Zákoně Páně: pár hrdliček nebo dvě holoubata.

Modlitba nad dary

Přinášíme ti, Bože, dary, které jsme z tvé štědrosti přijali,
a prosíme tě:
pro poslušnost tvého Krista až k smrti na kříži
a pro spásonosné jméno, které jsi mu dal,
dej, ať nás chrání jeho síla a moc.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

3. preface o narození Páně

Vztah mezi Bohem a lidmi, vytvořený vtělením Slova

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Neboť jeho příchod nám navždycky otevřel cestu k tobě:
Tvé věčné Slovo přijalo naši slabost,
tvůj Syn se stal jedním z nás;
naše lidství vstoupilo do tvé slávy
a náš smrtelný život se stal nesmrtelným.

A proto se připojujeme ke zpěvu andělů,
spolu s nimi tě chválíme a radostně voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Žl 8,2Antifona k příjímání

Hospodine, náš Pane,
jak podivuhodné je tvé jméno
po celé zemi.

Modlitba po přijímání

Přijali jsme, Bože, ovoce oběti,
kterou jsme slavili ke cti jména tvého Syna,
a prosíme, ať tvá milost zcela naplní naše srdce,
abychom se mohli radovat,
že i naše jména jsou zapsána v nebi.
Skrze Krista, našeho Pána.