1 Jan 2,3-11První čtení

Kdo miluje svého bratra, zůstává ve světle.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.

Milovaní! Že jsme poznali Ježíše, víme podle toho, když zachováváme jeho přikázání. Kdo tvrdí: "Znám ho", ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda. Kdo však jeho slovo zachovává, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti. Podle toho můžeme poznat, že jsme v Kristu. Kdo tvrdí, že v něm zůstává, má se i sám chovat tak, jak se choval on. Milovaní, nepíšu vám o (nějakém) novém přikázání. Je to přikázání staré, které jste slyšeli hned na začátku. To staré přikázání je slovo, které jste slyšeli. Ale přesto všechno je ono přikázání, o kterém vám píšu, (také) nové. Je to pravdivé vzhledem ke Kristu i k vám, neboť tma přechází a pravé světlo už svítí. Kdo tvrdí, že je ve světle, ale svého bratra nenávidí, je dosud ve tmě. Kdo svého bratra miluje, zůstává ve světle a pro nikoho není pohoršením. Kdo však svého bratra nenávidí, je ve tmě a žije ve tmě: neví, kam jde, protože jeho oči pro samou tmu nevidí.

Žl 96,1-2a.2b-3.5b-6Mezizpěv

Radujte se, nebesa, zajásej, země!

Zpívejte Hospodinu píseň novou,
zpívejte Hospodinu, všechny země!
Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno!

Rozhlašujte den po dni jeho spásu!
Vypravujte mezi pohany o jeho slávě,
mezi všemi národy o jeho divech.

Hospodin stvořil nebe.
Velebnost a vznešenost ho předcházejí,
moc a nádhera jsou v jeho svatyni.

Srov. Lk 2,32Zpěv před evangeliem

Aleluja.

Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.

Lk 2,22-35Evangelium

Světlo k osvícení pohanům.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Když nadešel den očišťování podle Mojžíšova Zákona, přinesli (Ježíše) do Jeruzaléma, aby ho představili Pánu, jak je psáno v Zákoně Páně: 'Všechno prvorozené mužského rodu ať je zasvěceno Pánu!' Přitom chtěli také podat oběť, jak je to nařízeno v Zákoně Páně: pár hrdliček nebo dvě holoubata. Tehdy žil v Jeruzalémě jeden člověk, jmenoval se Simeon: byl to člověk spravedlivý a bohabojný, očekával potěšení Izraele a byl v něm Duch Svatý. Od Ducha Svatého mu bylo zjeveno, že neuzří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. Z vnuknutí Ducha přišel do chrámu, právě když rodiče přinesli dítě Ježíše, aby s ním vykonali, co bylo obvyklé podle Zákona. Vzal si ho do náručí a takto velebil Boha: "Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji, neboť moje oči uviděly tvou spásu, kterou jsi připravil pro všechny národy: světlo k osvícení pohanům a k slávě tvého izraelského lidu." Jeho otec i matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. Simeon jim požehnal a jeho matce Marii prohlásil: "On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat - i tvou vlastní duší pronikne meč - aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí."

1. preface o narození Páně

Bůh poslal na svět svého Syna

V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.

Neboť tvé Slovo se stalo člověkem,
a skrze ně nám nově zazářilo tvé světlo
a jako nikdy předtím zjevila se tvá sláva:
Když vidíme tvého narozeného Syna,
vidíme tebe, Bože neviditelný,
a jsme uchváceni láskou k tobě.

A proto s andělskými sbory,
které stojí u tvého trůnu a ustavičně ti slouží,
a se všemi nebeskými zástupy
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý...

Nevybraná eucharistická modlitba